Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 350/2005 - 83

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně: T. A., zastoupené Mgr. Alenou Kružíkovou, advokátkou se sídlem Brno, Příkop 2a, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 4. 2005 č. j. - 45,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně advokátce Mgr. Aleně Křižíkové s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2150 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 3. 2004 č.j. OAM-543/VL-10-12-2004 nebyl žalobkyni (dále i „stěžovatelka“) udělen azyl dle ustanovení , a 2 a , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci (dále jen „“), současně na ni nebyla vztažena překážka vycestování podle ustanovení téhož zákona. Žalovaný uvedl, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem žádosti o udělení azylu žalobkyně byly obavy z manžela její přítelkyně, který je pronásledoval a vyhrožoval jim. Dalším důvodem žádosti žalobkyně byla legalizace pobytu v České republice. Žádost žalobkyně posuzoval žalovaný na pozadí informací, které shromáždil v průběhu správního řízení, o stavu dodržování lidských práv na Ukrajině. Žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že vyvíjela činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, či se jiným způsobem politicky angažovala, žalovaný tak dospěl k závěru, že nebyla ve vlasti pronásledována za uplatňování politických práv a svobod podle ustanovení . Jako důvod odchodu z vlasti a podání žádosti o udělení azylu žalobkyně uvedla potíže s manželem přítelkyně, kterému se nelíbil jejich vztah, se státními orgány ve vlasti nikdy problémy neměla, žalovaný tak nedospěl k závěru, že by žalobkyně byla ve vlasti pronásledována z důvodů uvedených v ustanovení . Na základě údajů sdělených žadatelkou v průběhu řízení nezjistil správní orgán ani důvod hodný zvláštního zřetele pro udělení azylu dle ustanovení .

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 4. 2005 č. j. - 45 zamítl žalobu podanou žalobkyní proti citovanému rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění rozsudku soud shrnul skutková a právní zjištění ve věci a mimo jiné konstatoval, že žalovaný správní orgán na základě tvrzených obav z pronásledování shromáždil dostatek podkladů pro své hodnocení, že v případě žalobkyně nejsou dány důvody pro udělení azylu dle ustanovení . V řízení o udělení azylu bylo dle soudu prokázáno, že žalobkyní uplatněný důvod, tj. obava z manžela přítelkyně, kterému se nelíbil vztah žalobkyně a její družky, a který jim vyhrožoval a pronásledoval je, není možné podřadit pod azylově relevantní důvody, neboť se nejednalo o žádné pronásledování ze strany státních orgánů, ale pouze o problémy se soukromou osobou. Žalobkyně nebyla v zemi původu pronásledována z důvodu své rasy, národnosti, náboženství, příslušnosti k určité sociální skupině či pro zastávání politických názorů. Dle krajského soudu žalovaný také správně poukázal na to, že legalizace pobytu nezakládá nárok na mezinárodní ochranu formou azylu. Krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo vydáno ve shodě se zákonem a žalobu jako nedůvodnou zamítl dle ustanovení , , v platném znění (dále jen „“).

Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala stěžovatelka včas kasační stížnost z důvodů uvedených v ustanovení až d) Stěžovatelka namítá, že krajský soud posoudil její případ v rozporu se . V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka uvádí, že nezákonnost rozhodnutí krajského soudu spatřuje v tom, že v předcházejícím řízení řádně neposoudil otázku splnění předpokladů stanovených v ustanovení , když její homosexuální orientaci, kterou se řadí k určité sociální skupině, jíž v domovském státě hrozí perzekuce, neuvážil jako dostatečně silný důvod k udělení azylu. Stěžovatelka dále uvádí, že má reálnou obavu z nuceného opuštění České republiky a následného odjezdu na Ukrajinu, kde jí hrozí vážné nebezpečí z politických důvodů. Stěžovatelka navrhuje napadený rozsudek krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení, zároveň navrhuje přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.

Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu a v mezích kasační stížnosti napadený rozsudek Krajského soudu v Brně a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

V podané kasační stížnosti stěžovatelka předně uplatnila důvod uvedený v ustanovení , tedy nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je vybrána nesprávná právní norma, popř. je sice vybrána správná právní norma, ale je nesprávně vyložena nebo aplikována.

Právní otázkou, kterou se krajský soud v předcházejícím řízení zabýval, byla především otázka, zda důvody, pro které stěžovatelka opustila vlast a požádala o udělení azylu v České republice, mohou být důvody pro udělení azylu dle ustanovení . Jak vyplývá ze spisového materiálu ve věci, stěžovatelka v žádosti o udělení azylu ze dne 12. 2. 2004 a poté v pohovoru k této žádosti dne 21. 2. 2004 uváděla, že vlast opustila 13. 11. 2003 z rodinných důvodů, seznámila se s jinou ženou a chtěla s ní žít, matka i ostatní příbuzní pro to však neměli pochopení. S přítelkyní se stěžovatelka odstěhovala do Kyjeva, ale tam je pronásledoval manžel přítelkyně, proto se rozhodly odjet do České republiky. Stěžovatelka také uvedla, že není a nikdy nebyla členkou žádné politické strany ani jiné organizace, se státními orgány na Ukrajině žádné problémy neměla, o azyl požádala, aby si legalizovala další pobyt v České republice

Dle ustanovení se azyl udělí cizinci, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec je buď pronásledován za uplatňování politických práv a svobod a nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozsudku, krajský soud se tvrzeními stěžovatelky a ustanovením řádně zabýval a dospěl ke správnému závěru (přičemž se ztotožnil s názorem žalovaného), že stěžovatelkou uváděné důvody nelze podřadit pod důvody pro udělení azylu dle ustanovení . Chování soukromých osob vůči stěžovatelce, ačkoli mohlo spočívat v negativním jednání, nelze označit za pronásledování ve smyslu . Krajský soud navíc nemohl stejně jako žalovaný při hodnocení dané věci přehlédnout skutečnost, že stěžovatelka podala žádost o udělení azylu po několikaměsíčním pobytu v České republice vedena snahou legalizovat svůj další pobyt zde, tedy vedena důvodem azylově zcela irelevantním.

Nejvyšší správní soud se s posouzením předmětné právní otázky, které učinil v předcházejícím řízení krajský soud, souhlasí a neshledává důvod kasační stížnosti dle ustanovení oprávněným.

Stěžovatelka v kasační stížnosti dále nově namítá, že svojí homosexuální orientací se řadí k určité sociálně skupině, které hrozí na Ukrajině perzekuce, a že v případě návratu jí ve vlasti hrozí vážné nebezpečí z politických důvodů. Nejvyšší správní soud je v řízení o kasační stížnosti vázán ustanovením , podle něhož nepřihlíží ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Jelikož stěžovatelka citované skutečnosti nezmínila v rámci správního řízení o udělení azylu vedeného žalovaným ani v řízení o žalobě u krajského soudu, ale uplatnila je teprve po vydání napadeného rozsudku, nelze k nim v řízení o kasační stížnosti přihlížet.

V úvodu kasační stížnosti stěžovatelka výslovně označila také důvody podání kasační stížnosti dle ustanovení až d) , které však dále jakkoliv blíže nespecifikovala. Za této situace a v uvedeném rozsahu se tak Nejvyšší správní soud nemohl citovanými stížnostními důvody zabývat.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou dle ustanovení

Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona ( ve spojení s ). Žalovaný správní orgán měl ve věci úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ( ve spojení s ).

Krajský soud v Brně stěžovatelce k její žádosti ustanovil zástupcem advokáta pro řízení o kasační stížnosti, náklady řízení v tomto případě hradí stát. Náklady spočívají v odměně za dva úkony právní služby v částce 2000 Kč [, a a d) , ve znění platném do 31. 8. 2006] a v náhradě hotových výdajů v částce 150 Kč ( téže vyhlášky), celkem tedy 2150 Kč. Tato částka bude zaplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupkyně Mgr. Aleny Kružíkové do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. září 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu