Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 26/2005 - 89

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce H. s. K., zastoupeného JUDr. Petrem Holubem, advokátem se sídlem Kopřivnice, Tyršova 504, adresa pro doručování: Nový Jičín, Jugoslávská 1809/23, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, Ostrava 28. října 117 a osob zúčastněných na řízení: 1) M. K., 2) H. s. P. I., 3) M. B., 4) L. D., o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2005, čj. – 50,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovanému a osobám zúčastněným na řízení se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále též „stěžovatel“) se včas podanou kasační stížností domáhá přezkoumání a zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2003, čj. ŽPZ/6842/Fl. Tímto (posledně uvedeným) správním rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Kopřivnici ze dne 2. 7. 2003, čj. ŽP-VLHZ/24985/03/Ru-5377/03, jímž tento správní orgán prvého stupně zamítl návrh stěžovatele na uvedení h. K. do souladu se zákonem podle , o myslivosti.

Stěžovatel v této kasační stížnosti především namítá, že krajský soud se nedostatečně vypořádal s námitkou, že ve správním rozhodnutí není provedena řádná identifikace pozemku, které narušují souvislost honebních pozemků, tedy není uvedeno katastrální území a parcelní číslo natož konkrétní vlastník a konkrétní překážka, která dle správního orgánu souvislost narušuje. Dále uvádí, že druhou námitkou v žalobě bylo, že byly porušeny zásady správního řízení, neboť správní úřad nepoučil účastníka, jak má postupovat při ochraně svých zájmů a proto bylo pro žalobce rozhodnutí překvapením. Tato námitka nebyla vznesena až u jednání, tedy po propadné lhůtě, jak dle názoru stěžovatele nesprávně uvádí rozsudek krajského soudu, ale je uvedena v části II v posledním odstavci žaloby. Jde tedy o námitku, s níž se krajský soud v napadeném rozsudku náležitě nevypořádal.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti poukázal zejména na své vyjádření k žalobě, na skutečnosti jím uvedené při jednání soudu a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

M. K., jakožto osoba zúčastněná na řízení, odkázalo na stanovisko zastupitelstva tohoto města, které je založeno ve spise, s tím, že se přiklání ke stanovisku stěžovatele.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných důvodů. Vycházel přitom z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Stejně jako v jiných případech správního rozhodnutí, i u rozhodnutí podle , o myslivosti musí správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvést z jakých skutečností a úvah při svém závěru vycházel. V případě negativního rozhodnutí o podání (návrhu na zahájení správního řízení) ve smyslu tohoto ustanovení musí správní orgán uvést, v čem spočívá nesoulad honitby s citovaným zákonem. V daném případě správní orgány obou stupňů dovodily, že není zajištěna souvislost honebních pozemků h. K., jak ji vyžaduje a 5 tohoto zákona. Z ničeho nelze však dovodit, že by nedostatek této souvislosti bylo možné náležitě specifikovat jen označením katastrálního území, parcelních čísel s případným uvedením i vlastníka (vlastníků), jak dovozuje stěžovatel v kasační stížnosti.

Jak je zřejmé z rozhodnutí Městského úřadu v Kopřivnici ze dne 2. 7. 2003, čj. ŽP-VLHZ/2498/03/Ru-5377/03 tento správní orgán dovodil, že „stále tedy není zajištěna souvislost honebních pozemků h. K. v oblasti zkušební dráhy T., a. s., na společné hranici k. ú. K. a D. n. L. a v oblasti nákladového nádraží K.“. Takováto specifikace je i dle názoru Nejvyššího správního soudu dostačující. Ostatně ani stěžovatel v průběhu správního řízení nenamítal, že by toto vymezení bylo neurčité a zřejmě i sám měl zato, že je mu jasné o jaké pozemky (či části pozemků) se jedná. V podaném odvolání totiž sám mj. uvedl, že souvislost „v oblasti železničního nákladového nádraží K. bude vyřešena kladným vyřízení odvolání HS K. u Krajského úřadu Ostrava – viz.dopis z 18. 5. 2003“ s tím, že v ostatních částech honitby je souvislost honebních pozemků zajištěna dohodami s okolními honebními společenstvy. Obdobně tomu (pokud se týká nákladového nádraží K.) bylo v doplnění odvolání ze dne 26. 8. 2003. Tvrzení o tomto nedostatku správního rozhodnutí se za této situace jeví navíc jako účelové.

Nemůže obstát ani druhé tvrzení uvedené v kasační stížnosti, že krajský soud se nevypořádal s námitkou, že byly porušeny zásady správního řízení, neboť správní úřad „nepoučil účastníka, jak má nejlépe postupovat při ochraně svých zájmů.“ V žalobě stěžovatele je odkaz na a 2 () sice uveden s citací těchto ustanovení, v souvislosti s tvrzeným nedostatkem specifikace přerušení souvislosti pozemků. V žalobě nebylo jakkoli blíže specifikováno, v čem konkrétně podle žalobce mělo porušení těchto ustanovení (porušení procesních povinností správního úřadu před vydáním rozhodnutí) spočívat. Nejedná se tedy o řádně (a včas) uplatněný žalobní bod [ ]. K tomu zejména viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, čj. – 58, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 835/2006 (viz též publikace na webových stránkách www.nssoud.cz). Ostatně potřebná konkretizace nebyla provedena ani u jednání krajského soudu ani v kasační stížnosti.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správního soud kasační stížnost žalobce jako nedůvodnou zamítl ( ).

Stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému a osobám zúčastněným na řízení nebyla náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti přiznána již z těchto důvodů, že náklady řízení, jak vyplývá z obsahu spisu, jim nad rámec běžných výdajů nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. září 2006

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu