Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 446/2005 - 69

č. j. - 71

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: O. K., zast. opatrovníkem O. p. p. u., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2005, č. j. – 19,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 7. 2005, č. j. – 19, zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2005,

č. j. OAM-3450/VL-20-BE07-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobkyni udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a dále na žalobkyni nebyla vztažena překážka vycestování ve smyslu ustanovení . Městský soud v Praze dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zamítl.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost a požádala o přiznání odkladného účinku podle ustanovení Uvedla, že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost, a vyjmenovala ustanovení , o správním řízení (), ve znění pozdějších předpisů, která byla v průběhu správního řízení porušena. Stěžovatelka konstatovala, že její problémy s manželem, který ji ohrožuje a nutí ke spolupráci při distribuci drog, jsou jen zdánlivě soukromého charakteru. Na Ukrajině není bezpečné žít, policie je o problému informována, ale je prakticky nečinná. Stěžovatelka k tomu poukázala na a Příručky k postupům a kritériím pro určování postavení uprchlíků. Stěžovatelka požádala o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů a navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 10. 2005, č. j. – 34, zamítl návrh žalobkyně na ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti a vyzval stěžovatelku k předložení plné moci udělené advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Podáním ze dne 4. 11. 2005 předložila stěžovatelka Městskému soudu v Praze plnou moc udělenou JUDr. Marii Cilínkové, advokátce.

Dne 15. 12. 2005 byl spis předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti stěžovatelky. Nejvyšší správní soud však přípisem ze dne 2. 2. 2006, č. j. – 43, vrátil spis Městskému soudu v Praze, aby zajistil odstranění vad kasační stížnosti.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 2. 2006, č. j. – 44, vyzval stěžovatelku k doplnění kasační stížnosti. Zástupkyně stěžovatelky v reakci na tuto výzvu podáním ze dne 14. 3. 2006 soudu sdělila, že stěžovatelku z důvodu její nesoučinnosti již nezastupuje.

Městský soud v Praze poté usnesením ze dne 21. 6. 2006, č. j. – 58, vyzval stěžovatelku k předložení plné moci udělené advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti a k doplnění kasační stížnosti. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručováno na adresu uvedenou v potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech a potvrzenou příslušným orgánem Policie České republiky a žalovaným (P. 10, K. 200/10). Zásilka však byla Městskému soudu v Praze vrácena jako nedoručená s poznámkou, že se stěžovatelka odstěhovala.

Městský soud v Praze proto usnesením ze dne 21. 7. 2006, č. j. – 61, ustanovil stěžovatelce opatrovníkem Organizaci pro pomoc uprchlíkům. V odůvodnění tohoto usnesení Městský soud v Praze uvedl, že se mu ani ve spolupráci s orgány Ministerstva vnitra a Policie České republiky nepodařilo vypátrat místo současného pobytu stěžovatelky, která se z posledního místa pobytu odstěhovala bez udání adresy. Proto jí Městský soud v Praze ustanovil opatrovníka.

Podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 25. 7. 2006 stěžovatelka prosila o ukončení kasační stížnosti. Městský soud v Praze proto dne 21. 9. 2006 opětovně předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud posoudil podání stěžovatelky ze dne 25. 7. 2006 a dospěl k závěru, že je nelze bez dalšího považovat za zpětvzetí kasační stížnosti, neboť by se mohlo jednat rovněž o žádost o urychlení rozhodnutí ve věci samé.

Podle ustanovení soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle ustanovení , soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce, zde stěžovatelka) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle zjištění Městského soudu v Praze není místo pobytu stěžovatelky na území České republiky známo a je zřejmé, že se stěžovatelka nezdržuje v místě hlášeného pobytu (P. 10, K. 200/10), přičemž z obsahu soudního spisu vyplývá, že změnu místa pobytu Městskému soudu v Praze, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámila, když prosba o ukončení kasační stížnosti neobsahuje údaj o místě pobytu stěžovatelky a byla podána osobně na podatelně Městského soudu v Praze.

Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné podmínky ustanovení , a proto v souladu s ustanovením za použití ustanovení téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.

Za této procesní situace, kdy bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, ani neodstraňoval nedostatky podání stěžovatelky.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení za použití ustanovení téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. září 2006

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu