Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 230/2005 - 66

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele D. Ch., zastoupeného zákonnou zástupkyní S. K., právně zastoupeného Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem se sídlem v Brně, Joštova 4, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2005, č. j. - 21,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 9. 1. 2004, č. j. OAM-6457/VL-09-ZA09-2003, nebyl stěžovateli z důvodu nesplnění podmínek uvedených v ust. , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), udělen azyl a současně bylo vysloveno, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování dle .

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, která byla zamítnuta napadeným rozhodnutím krajského soudu, protože soud dospěl k závěru, že rozhodnutí správního orgánu vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci a bylo vydáno v souladu s právními předpisy.

Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatel namítl stížní důvod uvedený v ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Zdůraznil, že krajský soud i správní orgán nesprávně zhodnotily situaci stěžovatele, neboť jeho matka je na Ukrajině ohrožována, její sociální situace je velice vážná a podmínky pro život stěžovatele naprosto nevhodné. Dle názoru matky stěžovatele jsou zde podmínky pro udělení azylu z humanitárních důvodů či dle ust. . Stěžovatel navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět k dalšímu řízení, přičemž současně požádal soud o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Správní orgán podal ke kasační stížnosti vyjádření, ve kterém popřel oprávněnost této stížnosti, neboť se domnívá, že jak rozhodnutí správního orgánu, tak i krajského soudu bylo vydáno v souladu s právními předpisy. Uvedl, že zákonná zástupkyně stěžovatele nikterak nekonkretizovala své žalobní námitky ve vlastní věci, proto její stížnost zamítl Nejvyšší správní soud dne 14. 4. 2005 jako nedůvodnou. Správní orgán zdůraznil, že nezjistil důvod zvláštního zřetele hodný pro udělení azylu dle ust. . Navrhl zamítnutí kasační stížnosti a nepřiznání odkladného účinku.

Ze správního spisu, který soudu předložil správní orgán, vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Matka stěžovatele podala dne 11. 12. 2003 jeho jménem návrh na zahájení řízení o udělení azylu. Dne 22. 12. 2003 byl s matkou stěžovatele veden pohovor k důvodům návrhu na zahájení řízení o udělení azylu na území České republiky, ze kterého byl vyhotoven protokol. Zákonná zástupkyně stěžovatele uvedla, že žádá o azyl z důvodu sloučení rodiny, protože celá rodina žije v České republice. V případě návratu by měl její syn stejné problémy jako dospělí, tedy vydírání.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek krajského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Podle ust. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

S ohledem na skutečnost, že stěžovatel uvádí jako právní důvod kasační stížnosti ust. , je třeba se nejprve vyjádřit k dopadu tohoto ustanovení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní závěr, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen. Takové pochybení Nejvyšší správní soud v napadeném rozhodnutí krajského soudu neshledal. S ohledem na konstrukci stížních bodů, které jsou pouze obecnými tvrzeními stěžovatele bez uvedení konkrétních důkazů či podkladů pro důvodnost jeho tvrzení, Nejvyšší správní soud vychází z premisy „nechť si každý střeží svá práva“. Stěžovatel proto nemůže v kasační stížnosti úspěšně namítat, že v předchozím řízení došlo k nesprávnému výkladu pojmu pronásledování či že stěžovateli nebyl udělen azyl dle ust. , neboť sám ve své kasační stížnosti neuvádí žádné skutečnosti či důvody zpochybňující jak úvahu správního orgánu, tak i soudu. Nejvyšší správní soud si je v souzené věci vědom úzké propojenosti řízení stěžovatele s řízením jeho matky, S. K., které rozhodnutím ministra vnitra ze dne 22. 1. 2003, č. j. OAM-190/AŘ-2002, bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu ze dne 29. 11. 2001, č. j. OAM-7256/VL-07-ZA03-2001, o neudělení azylu. Vzhledem k okolnosti, že Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 14. 4. 2005, č. j. 2 Azs 274 / 2004 – 49, shledal nedůvodnou i její kasační stížnost, je v souzené věci nutno konstatovat, že ani stěžovatel, který odvozuje své azylové důvody od důvodů své matky, nebyl pronásledován podle ust. a rovněž zde nebyl důvod hodný zvláštního zřetele pro udělení mu azylu dle ust. cit. zákona. V dalším Nejvyšší správní soud odkazuje na rozhodnutí krajského soudu, které podrobněji rozebírá jednotlivé skutečnosti. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že úvaha jak správního orgánu, tak i krajského soudu o nedůvodnosti stěžovatelovy žádosti o azyl byla provedena zcela v rámci zákona; z tohoto důvodu je kasační stížnost stěžovatele nedůvodná.

Za těchto okolností přezkoumal Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené rozhodnutí krajského soudu v intencích ust. a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel ve své kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Ze všech shora uvedených důvodů shledal kasační stížnost jako nedůvodnou, a proto ji podle ustanovení zamítl bez jednání postupem dle citovaného zákona, dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

Stěžovatel podal návrh, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ust. Nejvyšší správní soud o návrhu nerozhodl, neboť má za to, že pro takové rozhodnutí odpadl vydáním meritorního rozhodnutí důvod.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , větu první, , dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Správní orgán nárok na náhradu nákladů řízení nevznesl, proto mu ho soud nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. září 2006

JUDr. Radan Malík

předseda senátu