Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 15/2006 - 66

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: V. V. B., zast. JUDr. Františkem Grznárem, advokátem se sídlem Horšovský Týn, Náměstí Republiky 108, proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, Praha 3, Olšanská 2, o správní vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce-stěžovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2005, č. j. - 37, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 10. 1. 2006, č. j. - 56,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (dále městský soud) napadeným usnesením odmítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2005, č. j. SCPP-5061/C-255-2004, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava, Oddělení cizinecké policie Frýdek-Místek ze dne 1. 12. 2004, č. j. SCPP-1778/OV-III-2004, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoštění s dobou platnosti na 3 roky od nabytí právní moci rozhodnutí, a toto rozhodnutí potvrdil. Městský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného nepodléhá soudnímu přezkumu. Žalobce pobýval v České republice bez platného cestovního dokladu a od 19. 6. 2000 rovněž bez příslušného víza. Tímto dnem mu pobyt na území České republiky zanikl a žalobce na jejím území nadále pobýval neoprávněně a to po dobu více jak čtyři roky. Městský soud poukázal na ustanovení a na ustanovení , podle něhož z přezkoumání soudem jsou vyloučena rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění cizinec zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. Protože ve věci není sporu o tom, že žalobce se před vydáním rozhodnutí o správním vyhoštění zdržoval na území České republiky neoprávněně, dospěl městský soud k závěru výše již vyjádřenému, že napadené rozhodnutí soudnímu přezkumu nepodléhá.

Proti usnesení městského soudu podal žalobce- nyní stěžovatel ( ) včas kasační stížnost z důvodů uvedených v a b/ Namítal, že doposud nebylo ukončeno řízení o zrušení opatření správního vyhoštění, když podal do rozhodnutí MV ČR ze dne 27. 10. 2005, č. j. OAM-644/M-2005 mimořádný opravný prostředek a podal na PČR OO CP v Karlových Varech žádost o trvalý pobyt za účelem sloučení rodiny. Městský soud nehodnotí komplexně jeho právní-pobytovou věc, paušálně hodnotí situaci a dospívá k nesprávnému a předčasnému závěru. Současně stěžovatel žádal, aby soud přiznal odkladný účinek jeho kasační stížnosti a to zejména z humanitárních důvodů, neboť je v České republice ženatý s občankou EU a jeho nucené vycestování by ohrozilo toto jeho manželství a negativně by dopadlo na jeho manželku a soužití rodiny. Kasační stížností se domáhal zrušení napadeného usnesení městského soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu a z důvodů uvedených v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Z obsahu správního spisu vyplývá, že správní řízení ve věci správního vyhoštění stěžovatele bylo zahájeno dne 1. 12. 2004. Dne 30. 11. 2004 byl stěžovatel kontrolován policisty Oddělení cizinecké policie Frýdek-Místek na Oddělení cizinecké policie Frýdek-Místek pracoviště Vyšní Lhoty, kam se dostavil s úmyslem pořádat o azyl v České republice a kde bylo zjištěno, že se na území České republiky zdržuje bez platného cestovního dokladu a platného víza, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn. Se zahájením řízení o správním vyhoštění byl stěžovatel seznámen dne 1. 12. 2004 za účasti tlumočníka. Dne 1. 12. 2004 byl se stěžovatel sepsán protokol v souvislosti se zahájením řízení o správní vyhoštění. Stěžovatel uvedl, že měl na území České republiky dlouhodobý pobyt za účelem podnikání v P. Prodloužení žádosti mu vždy zajišťoval jeden známý. To, že mu byl ukončen pobyt dne 19. 6. 2000 se dozvěděl až o hodně později, nepamatuje se kdy. Rovněž cestovní pas zůstal u tohoto známého. Stěžovatel zůstal v P. a pak se rozhodl odejít do tábora, kde si chtěl zlegalizovat pobyt. Tam přišel 30. 11. 2004. K dotazu správního orgánu na své poměry stěžovatel uvedl, že má v České republice jenom sestru, nemá zde žádný majetek. Rozhodnutí o správním vyhoštění bylo vydáno dne 1. 12. 2004 a tentýž den doručeno stěžovateli. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání o kterém rozhodl žalovaný dne 12. 1. 2005 tak, že jej zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalovaný v tomto rozhodnutí již vycházel z toho, že stěžovatel uzavřel dne 8. 12. 2004 manželství s P. R. a tuto skutečnost hodnotil. Protože k uzavření sňatku došlo až po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, nezměnila tato skutečnost právní závěry pro posouzení podmínek pro vyhoštění stěžovatele. V žalobě proti rozhodnutí žalovaného stěžovatel opakoval, že dne 8. 12. 2004 uzavřel manželství s P. R. a tvrdil, že s ní žije ve společné domácnosti. Dále tvrdil, že rozhodnutím Policie ČR OŘSCP v Plzni OCP v Karlových Varech č. j. SCPP-5050/PL-VI-2004 ze dne 15. 12. 2004 mu podle mu bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území ČR, neboť se jedná o rodinného příslušníka občana EU. Dále stěžovatel připustil, že do pasu mu byla vyznačena neplatnost uvedeného trvalého pobytu, ačkoliv žádné rozhodnutí o tom neobdržel. Stěžovatel má za to, že takovýto postup správních orgánů je nesprávný a poškozuje jeho i jeho manželku. Má za to, že podmínky správního vyhoštění nenastaly zejména po uzavření manželství s P. R.

Podle ustanovení z přezkoumání soudem jsou vyloučena rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. V tomto znění byl účinný zákon v době rozhodování správních orgánů i městského soudu. bylo dosavadní znění ustanovení označeno jako odst. 1 a k tomuto ustanovení byl přičleněn odst. 2, podle něhož jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, jsou z přezkoumání soudem vyloučena rozhodnutí o odepření vstupu nebo o správním vyhoštění po dobu platnosti předchozího rozhodnutí o jeho správním nebo soudním vyhoštění. Toto ustanovení nabylo účinnosti dnem 27. 4. 2006. Správní řízení o správním vyhoštění stěžovatele bylo pravomocně skončeno 20. 1. 2005, podle vyznačené právní moci na rozhodnutí žalovaného, které stěžovatel učinil předmětem přezkumné činnosti soudu. Protože městský soud rozhodl o žalobě stěžovatele dne 24. 11. 2005 (a své usnesení opravil dne 10. 1. 2006), tedy před 27. 4. 2006 postupoval správně podle ustanovení v jeho znění před 27. 4. 2006. Za této situace bylo pro posouzení, zda rozhodnutí žalovaného je přezkoumatelné soudem nebo ne rozhodující to, zda před zahájením řízení o správním vyhoštění , to je před 1. 12. 2004, se stěžovatel zdržoval na území České republiky neoprávněně. O tom, že tomu tak bylo a dlouhodobě, není žádných pochybností. Závěry správních orgánů ani soudu v tomto směru nenapadá ani stěžovatel. Ten vyvozuje nesprávnost a nezákonnost rozhodnutí správních orgánů i městského soudu z toho, že uzavřel dne 8. 12. 2004 manželství s P. R., občankou EU, a v případě vyhoštění bude narušen jeho rodinný život a jeho manželství s ní a dále z toho, že mu 15. 12. 2004 bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky (když později zase připouští, že toto povolení bylo zrušeno, avšak tvrdí, že žádné rozhodnutí o tom neobdržel). Vzhledem k právní úpravě účinné v době rozhodování správních orgánů i městského soudu, k těmto stěžovatelem uplatněným důvodům nemohl městský soud přihlédnout, neboť rozhodnutí žalovaného bylo vyloučeno z přezkoumání soudem. Nejvyšší správní soud v tomto směru odkazuje i na jiné rozhodnutí Městského soudu v Praze (usnesení ze dne 25. 2. 2004, č. j. - 37 – uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ročník 2005, sešit č. 7, č. 575) v němž tento soud dospěl k závěru, že výluku ze soudního přezkumu uvedenou v ustanovení nepovažuje za protiústavní, resp. v rozporu s d ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Správní vyhoštění ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva je zákonné, sledující legitimní cíl a nezbytné v demokratické společnosti.Posouzení přiměřenosti tohoto zásahu s ohledem na změny skutkového stavu lze ostatně dosáhnout v rámci jiných institutů, např. odstranění tvrdosti správního vyhoštění ( citovaného zákona), popř. cestou mimořádných opravných prostředků ( ve spojení s citovaného zákona).

Z důvodů v tomto rozhodnutí uvedených shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele nedůvodnou a proto ji zamítl ( ).

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci, nepovažoval za důvodné samostatně rozhodovat o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti ve smyslu ustanovení a až 4

V řízení o kasační stížnosti měl úspěch žalovaný a měl by proto právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaný jednak náhradu nákladů nežádal a jednak mu podle obsahu spisu prokazatelné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 27. září 2006

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu