Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 162/2005 - 36

č. j. - 38

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Haplové v právní věci žalobkyně: K. B., zastoupena Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem, se sídlem Plynární 6, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2005, č. j. – 17,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 11. 2004, č. j. OAM - 3035/VL - 07 - 03 - 2004, byla žádost o azyl žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatelka měla ve své vlasti potíže s hledáním stálého zaměstnání s přijatelným výdělkem. Ukrajinu opustila, protože se seznámila s lidmi, kteří jí nabídli zprostředkování práce v České republice, a ona jejich nabídku přijala. Po příjezdu do Prahy však byla donucena pracovat v nočním klubu. Když se jí podařilo utéct, požádala o azyl. Pro případ návratu do vlasti se obává potíží souvisejících s ekonomickou situací na Ukrajině a jednání mužů, kteří ji nutili pracovat v nočním klubu. Žalovaný tak shledal naplnění podmínek pro zamítnutí žádosti o azyl jako zjevně nedůvodné.

Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka v zákonné lhůtě žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, v níž pouze uvedla, že s ním nesouhlasí, a to zejména ve vztahu k posouzení její žádosti o azyl jako zjevně nedůvodné. Bez bližší specifikace se domnívá, že žalovaný porušil a 4, , , , (účinného do 31. 12. 2005) a .

Rozsudkem krajského soudu blíže označeným v záhlaví, byla stěžovatelčina žaloba zamítnuta. V odůvodnění krajský soud uvedl, že skutková zjištění, z nichž vycházelo rozhodnutí žalovaného, byla dostatečná a závěry vyjádřené v napadeném rozhodnutí jsou v souladu se zákonem. Poukázal dále na skutečnost, že stěžovatelka v průběhu správního řízení neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že by mohla být vystavena pronásledování z důvodů uvedených v . Proto byly splněny podmínky pro zamítnutí žádosti o azyl jako zjevně nedůvodné podle .

Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, v níž konstatuje, že krajský soud opřel svá skutková zjištění o spisový materiál žalovaného, z něhož je zřejmé, že stěžovatelka o azyl požádala z důvodu nespokojenosti s ekonomickou situací na Ukrajině, což nelze podřadit důvodům pro udělení azylu podle . S rozhodnutím však nesouhlasí, neboť zmíněný důvod lze podřadit pod důvody humanitární, na něž je pomatováno . Stěžovatelka byla z vlasti vylákána pod příslibem zaměstnání v České republice, o azyl požádala až v okamžiku, kdy byla fyzickým násilím nucena k provozování prostituce. Žalovaný možnost udělení humanitárního azylu neposuzoval dostatečně individuálně. Stěžovatelka dále výslovně uplatnila kasační důvod podle , (dále jen „“). Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve svém vyjádření k obsahu kasační stížnosti popírá její oprávněnost, neboť se domnívá, že jak jeho rozhodnutí ve věci azylu, tak i rozsudek krajského soudu byly vydány v souladu s právními předpisy, a plně odkazuje na správní spis, zejména na vlastní podání a výpovědi stěžovatelky učiněné ve správním řízení. Z výše uvedených důvodů navrhuje žalovaný zamítnutí kasační stížnosti a nepřiznání jejího odkladného účinku pro nedůvodnost.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku ( , a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel ( ), stěžovatelka je zastoupena advokátem ( ).

Dále se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda je kasační stížnost přípustná, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Stěžovatelka v kasační stížnosti výslovně zmiňuje kasační důvod podle , z jejího obsahu je však zřejmé, že uplatňuje výhradně důvod uvedený pod písm. a), tedy skutečnost, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázky související s podmínkami pro udělení azylu dle . Důvod kasační stížnosti obsažený v , spočívá v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky může přitom spočívat v aplikaci nesprávného ustanovení právního předpisu na daný skutkový stav nebo sice v aplikaci správného ustanovení právního předpisu, avšak nesprávně interpretovaného.

Aby však mohla být tato námitka přípustně namítána, a aby tak Nejvyšší správní soud mohl přistoupit k posouzení její důvodnosti, musela by stěžovatelka namítat nyní tutéž vadu řízení před žalovaným, jakou již namítala v řízení před krajským soudem. Pokud by ji namítala nově až nyní v řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud by se jí podle a nemohl zabývat. Předpokladem přípustnosti námitky vůči postupu žalovaného ve správním řízení nyní v řízení o kasační stížnosti je tedy uplatnění takové vady správního řízení již v řízení před Krajským soudem v Ostravě ve formě žalobního bodu. Žalobní body musí podle obsahovat jak skutkové, tak i právní důvody, pro které žalobce považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné nebo za nicotné. Námitka nesprávného posouzení podmínek pro udělení humanitárního azylu ve smyslu , není ani v náznaku obsažena v žalobě ke krajskému soudu. Proto Nejvyšší správní soud uzavírá, že se kasační stížnost opírá o jiný důvod, než který byl uplatněn v řízení před krajským soudem, ač v předcházejícím soudním řízení uplatněn být mohl, a Nejvyšší správní soud se jí tak podle nemůže zabývat. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřípustnou, a proto ji podle ve spojení s odmítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením ve spojení s , podle kterého nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. srpna 2006

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu