Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 29/2006 - 30

č. j. - 31

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce Š. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 3. 2006, o námitce podjatosti vznesené vůči soudkyni Krajského soudu v Plzni JUDr. Olze Charvátové,

t a k t o:

Soudkyně Krajského soudu v Plzni JUDr. Olga Charvátová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 3. 2006, vedené pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 30. 3. 2006 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v , o důchodovém pojištění.

Při jednání konaném dne 1. 8. 2006 uplatnil žalobce námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. Olze Charvátové, kterou na vyzvání soudu odůvodnil tím, že „ho soudkyně nenechá normálně mluvit“. Dále uvedl, že „proti ní nic nemá“, a že nesouhlasí s tím, co „poslala komise“.

Ve svém vyjádření k podané námitce soudkyně uvedla, že se necítí být podjatá, neboť žalobce osobně nezná, poprvé jej viděla až u ústního jednání dne 1. 8. 2006 a není s ním v příbuzenském ani přátelském poměru. Její zájem na vyřízení věci je služební.

Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , (dále též „“), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Jde-li o důvody uvedené v první větě , tak je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Takové důvody zjevně dány nejsou a žalobce je ani nenamítal.

Žalobce možnou podjatost spatřuje v tom, že jej soudkyně „nenechá normálně mluvit“. Jedná se tedy o důvod, který zjistil při jednání a při tomto jednání jej také uplatnil; námitka podjatosti je tak včasná ( ). Žalobce však vůbec netvrdí, že by soudkyně měla poměr k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a neuvádí ani žádný jiný ze zákonem předpokládaných důvodů, pro které by Nejvyšší správní soud mohl o vyloučení soudkyně rozhodnout, naopak jeho tvrzení lze spíše považovat za důvod spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci, který zákon jako okolnost pro vyloučení soudců výslovně zapovídá ( poslední věta ). Námitka podjatosti vznesená žalobcem je tedy nedůvodná.

Pokud pak jde o jeho tvrzení týkající se věci samé, tak ty jsou k posouzení námitky podjatosti zcela nepodstatné.

Z výše uvedeného pak Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2006

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu