Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 59/2006 - 73

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Ladislava Hejtmánka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: S. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2005, č. j. - 24,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

III. Odměna zástupce žalobce Mgr. Vladimíra Buršíka, advokáta, s e u r č u j e částkou 2558,50 Kč a bude mu vyplacena do 30 dnů od právní moci rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále také jen „stěžovatel“) napadl včasnou kasační stížností shora uvedený rozsudek krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti napadenému správnímu rozhodnutí a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Ve správním řízení nebyl žalobci udělen azyl podle ust. , , 2 a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a nebyly shledány překážky vycestování podle ust. .

Stěžovatel v kasační stížnosti napadl rozsudek v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. V kasační stížnosti uplatnil důvod podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť nesouhlasil s tím, že krajský soud rozhodl bez nařízení jednání. Zároveň s podáním kasační stížnosti požádal, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek.

Ustanovený zástupce podanou kasační stížnost na základě výzvy krajského soudu doplnil v tom směru, že krajský soud nepřihlédl k rodinné a životní situaci stěžovatele, který se na Ukrajině cítil ohrožen lidmi kolem svého otce. Tento důvod kasační stížnosti lze podřadit pod ust.

Žalovaný s podanou kasační stížností nesouhlasil a navrhl její zamítnutí jako nedůvodné. S rozhodnutím bez nařízení jednání žalobce v řízení před krajským soudem výslovně souhlasil. S přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti žalovaný nesouhlasil.

Krajský soud v Hradci Králové napadeným rozsudkem žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. V odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že ve výpovědi žalobce ohledně angažovaností jeho otce v Komunistické straně Ukrajiny jsou rozpory. Nejprve žalobce vypověděl za účasti tlumočníka, že ani on, ani nikdo z jeho rodiny není členem žádné politické strany či jiné organizace. Posléze však jako důvod pro udělení azylu označil právě členství svého otce v K. straně Ukrajiny, při pohovoru však spontánně uvedl, že k odchodu jej donutila jeho bídná ekonomická situace. Žalobce nevyužil žádnou legální možnost ochrany své osoby v zemi svého původu. Rovněž postoj žalobce, který souhlasil s projednáním věci bez jednání svědčí o jeho pasivitě. Žalovaný důvody žalobce, které jej vedly k opuštění vlasti, podrobně rozebral v odůvodnění napadeného správního rozhodnutí, na něž krajský soud odkázal.

Nejvyšší správní soud, vázán rozsahem a důvody podané kasační stížnosti (ust. , 3 ), přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Nejvyšší správní soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť nařízení jednání neshledal důvodným (ust. ).

Nejvyšší správní soud kasační stížnost projednal podle dosavadních právních předpisů, neboť napadený rozsudek krajského soudu byl vydán před nabytím účinnosti , kterým se měnil a (čl. IV. ).

K první stížní námitce, v níž stěžovatel napadl skutečnost, že krajský soud rozhodl bez nařízení jednání (v čemž stěžovatel spatřoval důvod kasační stížnosti podle ust. ), je nutné uvést, že krajský soud postupoval zcela v souladu se zákonem. V žalobě žalobce výslovně prohlásil, že souhlasí, aby soud o věci rozhodl bez jednání ve smyslu (žaloba ze dne 15. 2. 2005). Do doby rozhodnutí krajského soudu stěžovatel nijak nesdělil, že na nařízení jednání trvá. Za této situace tak byly splněny podmínky podle ust. , neboť stěžovatel sám v žalobě s takovým postupem souhlasil, a krajský soud postupoval zcela v souladu se zákonem, když o žalobě rozhodl bez jednání.

V druhé stížní námitce stěžovatel uvedl, že krajský soud nedostatečně posoudil jeho osobní a životní situaci (ust. ). Ani tato stížní námitka důvodná není, neboť jak je patrné z odůvodnění napadeného rozsudku, krajský soud velmi podrobně situaci stěžovatele rozebral, logicky jí zdůvodnil poukazem na příslušnou zákonnou úpravu, která řeší možnost udělení azylu, a dospěl k závěru, že výpovědi stěžovatele jsou nepřesvědčivé, neboť stěžovatel je v průběhu správního řízení měnil, a že stěžovatel nevyužil možnosti ochrany v zemi svého původu. S takovým právním hodnocením se Nejvyšší správní soud zcela ztotožňuje, a pouze připomíná, že cizinec, který se domáhá ochrany formou azylu, musí nejprve vyčerpat možnosti ochrany v zemi svého původu. Až pokud je tato ochrana neúčinná, nebo v případě, kdy její vyčerpání nelze po cizinci spravedlivě žádat (zejména s ohledem na jeho situaci či situaci v zemi jeho původu), se může domáhat mezinárodněprávní ochrany formou azylu. Z obsahu spisu nevyplývá, že by stěžovatel byl v takové situaci, aby vnitrostátní ochrany země původu nemohl využít, a proto je plně namístě závěr krajského soudu, že nesplnil podmínky pro udělení azylu podle ust. .

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (ust. ).

O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. za použití ust. , kdy by k jejich náhradě měl právo ve věci úspěšný žalovaný, tomu však tyto náklady nevznikly.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že nerozhodoval o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ust. , neboť rozhodl již o věci samé, a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tak již nedůvodné.

O odměně ustanoveného zástupce rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. , kdy náklady na ustanovení zástupce platí stát. Výše odměny je tvořena dvěma úkony právní služby po 1000 Kč a dvěma režijními paušály po 75 Kč (ust. , a ). Úkony jsou tvořeny převzetím věci a podáním doplnění kasační stížnosti. Přiznanou odměnu Nejvyšší správní soud zvýšil o daň z přidané hodnoty, neboť advokát soudu prokázal, že je plátcem této daně (ust. ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 23. srpna 2006

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu