Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
5 Afs 163/2005 - 104.pdf
PDF · 0 B
No categories available
5 Afs 163/2005 - 104
Nejvyšší správní soud konečně ve svém zrušujícím rozsudku krajskému soudu vytknul namítanou rozpornost vyhodnocených odebraných vzorků, když byl srovnáván vyhodnocený vzorek odebraný při dovozu se vzorkem odebraným žalovaným z výrobku prodávaného stěžovatelem Odůvodnil, proč se nemohlo o rozpornou informaci jednat, týkala-li se tato různého zboží. Správce daně provedl v provozovně žalobce odběr tří vzorků, přičemž jeden byl ponechán stěžovateli, nebránilo mu tedy požádat o jeho posouzení kterýkoli celní orgán – celně - technickou laboratoř, přičemž takové posouzení, bylo-li by odlišné od posouzení, kterým disponoval správce daně, by bylo stejně závazné a tehdy by byl dán důvod k odstranění pochybností správcem daně. Prokazoval-li však stěžovatel celní zatřídění stanoviskem vydaným ohledně jiného zboží, resp. znaleckým posudkem znalce z oboru potravinářství a ochrany přírody, nemůže se jednat o důkazy, kterými by byl prokázán opak tvrzení správce daně, podloženého v souladu s ust. § 10 odst. 2 zákona o spotřebních daních informací orgánu kompetentního danou informaci poskytnout. Ze stejného důvodu jsou zcela bezvýznamné informace (přípisy a odpovědi MF, resp. GŘ cel), kterými stěžovatel nyní zpochybňuje a dokládá neexistenci technické normy, která by definovala tabákový odpad; resp. akreditaci a další.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že právní otázka ohledně aplikace ust. § 3 , § 10 odst. 2 a ust. § 2 písm. e) zákona č. 587/1992 Sb. , byla krajským soudem posouzena nesprávně, a proto rozsudek, kterým bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno, zrušil, přitom zavázal krajský soud závazným právním názorem stran skutečností výše uvedených.
Krajský soud v Českých Budějovicích zcela respektoval právní názor Nejvyššího správního soudu a převzal jej do odůvodnění svého rozhodnutí dle ust. § 110 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s.
Stěžovatel v podané kasační stížnosti nenamítal, že by se krajský soud závazným právním názorem neřídil. Stěžovatel naopak konstatuje, že Krajský soud v Českých Budějovicích právní názor Nejvyššího správního soudu respektoval, avšak s tímto názorem stěžovatel nesouhlasí, stejně shledává pochybnosti v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu a dovolává se logického posouzení podstaty věci samé.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než postupovat dle ust. § 104od st. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. a kasační stížnost odmítnout pro její nepřípustnost.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 , § 120 s. ř. s. s. ř. s. ).
V Brně dne 23. srpna 2006
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu