Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 184/2005 - 55

- 55

Usnesení

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: O. B., zastoupena opatrovníkem P. B., vyšším soudním úředníkem Krajského soudu v Praze, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2004, čj. - 21,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 21. 1. 2004, čj. OAM-1435/LE-01-07-2003. Tímto (posledně uvedeným) rozhodnutím byla žádost stěžovatelky o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka požádala soud o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, bylo jí přípisem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2004, čj. - 29, uloženo předložit ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení přípisu soudu vyplněný formulář o osobních a majetkových poměrech s tím, že stěžovatelka byla upozorněna, že v případě nevyhovění této výzvě bude její žádost o ustanovení zástupce zamítnuta. Pokus o doručení tohoto přípisu stěžovatelce byl učiněn dne 8. 7. 2004 na jí v kasační stížnosti uvedenou adresu – tj. na adresu V. P., přičemž zásilka byla dne 9. 7. 2004 vrácena zpět krajskému soudu s tím, že adresátka byla dne 16. 6. 2004 ze zařízení propuštěna. Soud poté požádal Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie policejního prezídia České republiky o sdělení, kde se stěžovatelka zdržuje. Policie soudu sdělila, že stěžovatelka měla na území České republiky vydané vízum ze účelem strpění platné do 25. 6. 2005 a poslední adresa pobytu je K. 62 u p. Ch. F., okr. N. Bylo zjištěno, že se stěžovatelka na této adrese nezdržuje a nepožádala o prodloužení platnosti víza. Vzhledem k tomu, že v roce 2003 bylo rozhodnuto o správním vyhoštění do 22. 12. 2006 a není zaznamenán její výjezd z území, je pravděpodobné, že se stále v České republice zdržuje. Místo jejího současného pobytu není cizinecké policii známo.

Krajský soud tedy dospěl k závěru, že je stěžovatelka neznámého pobytu a usnesením ze dne 15. 8. 2005, čj. - 35 jí ustanovil opatrovníka pana P. B., vyššího soudního úředníka Krajského soudu v Praze.

Podle ustanovení , (dále jen „ “) soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle ustanovení zákona o azylu ve znění účinném do 12. 10. 2005, který je třeba v souladu s přechodnými ustanoveními tohoto zákona na dané řízení aplikovat, soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání nejméně po dobu devadesáti dnů rozhodnutí ve věci. V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu stěžovatelky na území České republiky není známé; tato skutečnost přetrvává již od června 2004 a Nejvyšší správní soud si ji před vydáním svého rozhodnutí ověřil z internetové databáze žalovaného. Rozhodnutí ve věci samé brání v souzené věci skutečnost, že bez stěžovatelčiny součinnosti není možné odstranit nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti spočívající v povinném zastoupení stěžovatelky advokátem; bez toho, že by byla stěžovatelka zastoupena advokátem, nelze o kasační stížnosti věcně rozhodnout.

Nejvyšší správní soud proto v souladu s ustanovením zákona o azylu ve znění účinném do 12. 10. 2005 usnesením rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle ustanovení ,

V souladu s ustanovením věta prvá, bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. července 2006

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu