Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 2 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (7)4 Azs 415/2005 - 74.pdf
PDF · 0 B
No categories available
4 Azs 415/2005 - 74
č. j. 4 Azs 415/2005 – 74
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: L. B., zast. JUDr. Milanem Poláčkem, advokátem, se sídlem Brno, Starobrněnská 13, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2005, č. j. 55 Az 102/2004 – 34,
t a k t o :
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna zástupce stěžovatelky, JUDr. Milana Poláčka, advokáta, s e u r č u j e částkou 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í :
Kasační stížností podanou dne 19. 7. 2005 ke Krajskému soudu v Brně se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného soudu ze dne 31. 5. 2005, č. j. 55 Az 102/2004 – 34, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2004, č. j. OAM-852/VL-07-ZA05-2004, o neudělení azylu z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12 , § 13 odst. 1 , 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu “), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizinku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu .
Stěžovatelka současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a návazným podáním požádala o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2005, č. j. 55 Az 102/2004 – 52, byl stěžovatelce ustanoven zástupce – JUDr. Milan Poláček, advokát, se sídlem Starobrněnská 13, Brno.
Krajský soud v Brně, předložil dne 15. 11. 2005 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud poté poučil dne 4. 1. 2006 účastníky řízení o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který je podle rozvrhu práce povolán věc projednat a rozhodnout, a rovněž o možnosti namítnout podjatost soudce. Účastníci řízení podjatost soudců nenamítli.
V podání ze dne 18. 5. 2006, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 19. 5. 2006, stěžovatelka uvedla, že „podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Tímto podáním bych chtěla vzít kasační stížnost zpět. Z rodinných důvodů mockrát prosím pro mě nutně zastavit řízení (Stop azyl) o kasační stížnosti, chci rychle odjet domů. Tímto podáním vzdávám odkladný účinek tohoto rozhodnutí.“
Podle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s. “) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatel (stěžovatelé), jehož procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížností vyvolává řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává najevo svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval. Jelikož stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s.
Za této procesní situace, kdy vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost zpět, se již Nejvyšší správní soud nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a také se jím nezabýval.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. s. ř. s. , za použití § 120 s. ř. s. s. ř. s. , nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud rozhodl o odměně advokáta, který byl stěžovateli ustanoven pro řízení o kasační stížnosti. usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2004, č. j. 36 Az 479/2003 – 47, v částce 2150 Kč. Ustanovený zástupce požadoval, aby odměna byla přiznána za tři úkony právní služby, tj. převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), studium spisu podle § 11 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu a sepis doplnění kasační stížnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) téhož předpisu.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zástupci stěžovatele náleží odměna jen za dva úkony právní služby. K tomu soud dospěl z těchto důvodů:
Jestliže byl stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti ustanoven soudem zástupcem advokát (ve smyslu § 35 odst. 7 a § 120 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního - dále jen „s. ř. s. “), platí v takovém případě odměnu za zastupování a hotové výdaje stát. Podle názoru Nejvyššího správního soudu zástupci ustanovenému v této věci náleží v souladu s § 11 písm. b) advokátního tarifu odměna za úkon označený jako první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení ve výši 1000 Kč, a dále odměna za sepis doplnění (dodatku) kasační stížnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to rovněž ve výši 1000 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů ve výši dvojnásobku paušální částky, tj. 75 Kč za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky (celkem 150 Kč).
Ustanovenému zástupci tedy náleží odměna za zastupování a hotové výdaje v celkové výši 2150 Kč.
Zástupci stěžovatele se nepřiznává mimosmluvní odměna za jím samostatně účtovaný další úkon právní služby, konkrétně za nahlížení do spisu, k němuž podle úředního záznamu ve spise došlo dne 12. 1. 2006 v době od 14:10 hod. do 14:50 hod. v kanceláři Nejvyššího správního soudu v Brně. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že takové nahlížení do spisu je svou povahou součástí úkonu - „převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby,
je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem“.
Zástupce stěžovatele se ve svém vyúčtování dovolává ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu v návaznosti na ustanovení § 11 odst. 3 téhož právního předpisu, když má zřejmě za to, že nahlížení do spisu je úkonem, který je svou povahou obdobný prostudování spisu při skončení vyšetřování (v trestní věci), a to za každé započaté 2 hodiny. Nutno předeslat, že nahlížení do spisu soudem ustanoveným zástupcem účastníka v přezkumném řízení soudním, tedy i v řízení o kasační stížnosti ve věci správního soudnictví, není v advokátním tarifu uvedeno jako samostatný úkon právní služby, za nějž by náležela mimosmluvní odměna, ať již v plné výši, či ve výši jedné poloviny částky náležející k jednomu úkonu právní služby. Je pak třeba posoudit, který z úkonů výslovně uvedených v § 11 odst. 1 či odst. 2 advokátního tarifu je svou povahou a účelem nejbližší tomuto úkonu právní služby (§ 11 odst. 3 advokátního tarifu).
Nejvyšší správní soud má za to, že nahlížení do spisu soudem ustanoveným zástupcem pro řízení o kasační stížnosti ve věci správního soudnictví je svou povahou úkonem patřícím pod § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu. Podle uvedeného ustanovení náleží mimosmluvní odměna za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem. I když ze spisu není patrno, že by se před sepisem upřesnění kasační stížnosti uskutečnila první porada stěžovatelova zástupce s klientem (tedy stěžovatelkou), je třeba nahlížení do spisu, k němuž došlo poté, co byl advokát ustanoven zástupcem pro řízení o kasační stížnosti, pokládat za součást přípravy (a převzetí) zastoupení v řízení o kasační stížnosti, a to zejména též s ohledem na samotnou délku úkonu, jakož i na rozsah upřesnění kasační stížnosti. Zástupce stěžovatelky v rámci přípravy zastoupení se musel seznámit především s obsahem napadeného rozsudku a kasační stížnosti stěžovatelky. Nejde svým rozsahem o úkon patřící pod ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), neboť toto ustanovení se týká řízení trestního; pokud by zákonodárce měl v úmyslu za takový úkon pokládat též studium spisu nebo dokonce jen nahlížení do spisu v jiných než trestních věcech, nepochybně by tak učinil. Proto byla zástupci stěžovatelky přiznána odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů náležející jen ke dvěma úkonům právní služby.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. června 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu