Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 18/2005 - 54

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobkyně: N. T. V., zastoupena JUDr. Františkem Sajfertem, advokátem, se sídlem Paříkovo nám. 482, Libochovice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2004, č. j. - 25,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2004, č. j. - 25, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 10. 2003, č. j. OAM - 845/LE - J01 - PA03 - 2003, nebyl žalobkyni (dále jen „stěžovatelka“) udělen azyl podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a nebyla na ni vztažena překážka vycestování podle téhož zákona. V průběhu správního řízení bylo zjištěno, že stěžovatelka požádala v České republice o azyl, protože měla ve Vietnamu ekonomické potíže v důsledku toho, že její otec byl přívržencem amerického režimu. Žalovaný po posouzení jejích výpovědí a informací o zemi původu dospěl k závěru, že podmínky výše uvedených ustanovení splněny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka v zákonné lhůtě žalobu ke Krajskému soudu v Brně, v níž namítala porušení jednotlivých ustanovení , o správním řízení (dále jen „“), určující povinnosti žalovaného v průběhu správního řízení a dále porušení a . V dalším pouze odkázala na obsah správního spisu. Rozsudkem Krajského soudu v Brně blíže označeným v záhlaví byla stěžovatelčina žaloba zamítnuta. V odůvodnění krajský soud uvedl, že skutková zjištění, z nichž vycházelo rozhodnutí žalovaného, byla dostatečná a závěry vyjádřené v napadeném rozhodnutí jsou v souladu se zákonem. Konstatoval, že v postupu žalovaného neshledal vady, které by spočívaly v tom, že by nebyly dostatečně shromážděny podklady pro rozhodnutí nebo, že by při jejich získávání byl porušen zákon.

Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, kterou se domáhá jeho zrušení a zároveň žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V jejím odůvodnění uplatňuje kasační důvody dle a b) , (dále jen „“). Konkrétně uvádí, že krajský soud v odůvodnění rozsudku konstatuje, že ve věci nenařizoval jednání, neboť s tím oba účastníci souhlasili. Stěžovatelka však takový souhlas nedala a ani si není vědoma, že by na takovou skutečnost byla ze strany soudu dotazována. Z uvedeného důvodu se stěžovatelka domnívá, že strany krajského soudu nebyla dodržena povinnost podle , což jí ve svém důsledku znemožnilo účast na jednání soudu a vlastní doplnění a upřesnění skutečností namítaných v podané žalobě. Ve vztahu k důvodům uplatňovaným podle pak stěžovatelka konstatuje, že se žalovaný i soud nezabýval podstatou její žádosti, neboť tato byla špatně interpretována v důsledku nepřesného tlumočení. Není správné tvrzení žalovaného, že její žádost je motivována ekonomickými důvody, protože k odchodu z vlasti ji vedl strach z pronásledování. V důsledku jednání jejího otce jí nebylo umožněno studovat na školách, pracovat ve státních podnicích a být rovnocenným občanem Vietnamu.

Žalovaný popírá oprávněnost kasační stížnosti a konstatuje, že jak jeho rozhodnutí, tak rozsudek krajského soudu byl vydán v souladu s právními předpisy. V dalším odkazuje na obsah správního spisu a uzavírá, že institut mezinárodní ochrany formou azylu nelze zneužívat k legalizaci pobytu cizince, jak se o to stěžovatelka dle jeho názoru pokusila.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku ( ), a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastnicí řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel ( ), stěžovatelka je zastoupena advokátem ( ). Stěžovatelka namítá kasační důvody podle a b) , kasační stížnost je tedy přípustná.

Nejvyšší správní soud po zjištění, že kasační stížnost je podána včas a že je přípustná, přezkoumal napadený rozsudek vázán rozsahem i důvody kasační stížnosti (, 3 ) a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou podle , tedy tvrzenou nepřezkoumatelností rozhodnutí spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, a je nucen takové pochybení krajského soudu konstatovat.

Z obsahu soudního spisu je zřejmé, že krajský soud požádal o vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, toliko žalovaného, nikoli však stěžovatelku. Té byl soudem zaslán pouze přípis o složení senátu s poučením o možnosti uplatnit námitku podjatosti soudců a na vědomí též vyjádření žalovaného k žalobě. Účastníku ovšem nelze upřít právo na veřejné projednání jeho věci v jeho přítomnosti včetně možnosti vyjádřit se k věci (d). Rozhodl-li soud o věci bez nařízení jednání, aniž žalobkyni řádně doručil výzvu k vyslovení souhlasu s takovým postupem ( ), došlo v řízení k vadě, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, a je proto důvodem pro jeho zrušení ( ) (k tomu srov. rozsudek publikovaný pod č. NSS).

Vzhledem k výše uvedenému se již Nejvyšší správní soud podrobně nezabýval námitkou uplatněnou podle Zároveň ale podotýká, že provedené dokazování, jak jej provedl žalovaný, a to zejména ve vztahu k informacím o zemi stěžovatelčina původu a jí uváděným skutečnostem, vyvolává přinejmenším pochybnosti o jeho úplnosti a zákonnosti.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že v projednávané věci byl naplněn stížní bod obsažený v Krajský soud v Brně proto v dalším řízení výše uvedené pochybení napraví, přičemž je vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu ( ).

Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto v souladu s , podle kterého zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém řízení i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. června 2006

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu