Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 20/2006 - 99

- 99

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatelky P. A., zastoupené JUDr. Iljou Hrubým, advokátem se sídlem v Praze 2, Legerova 60, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2005, č. j. - 65, o námitce stěžovatelky o podjatosti soudce,

t a k t o :

Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2005, č. j. - 65, byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 31. 12. 2003, č. j. OAM-5735/VL-11-C09-2001, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovatelce z důvodu nesplnění podmínek stanovených ust. , a 2 a , o azylu a změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost.

V podání ze dne 13. 5. 2006 stěžovatelka vznesla námitku podjatosti soudkyně JUDr. Brigity Chrastilové, kterou odůvodnila tím, že jméno soudkyně je uvedeno v její předchozí korespondenci se státními orgány ČR, z nichž poté vyplynulo pro stěžovatelku nepříznivé rozhodnutí, proto má stěžovatelka obavy z možné podjatosti soudkyně.

Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová ke vznesené námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný vztah jak k věci, tak i k účastníkům řízení či k jejich zástupcům. Nepamatuje si, že by v předchozím období vyřizovala nějakou věc stěžovatelky.

Podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.

Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával a nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.

V projednávané věci stěžovatelka dovozuje podjatost soudkyně z jejího předchozího působení ve státních orgánech České republiky. Ve svém podání však neuvádí žádné skutečnosti, které by byly podřaditelné pod ust. a které by zakládaly podjatost zmíněné soudkyně. Podání stěžovatelky totiž neuvádí žádné konkrétní okolnosti svědčící o oprávněnosti podané námitky, když i zmíněná soudkyně ve své reakci na vznesenou námitku uvádí, že jí nejsou známy žádné skutečnosti svědčící pro její oprávněnost. Nejvyšší správní soud proto v souladu se svou konstantní judikaturou, reprezentovanou např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, www.nssoud.cz, vyslovuje, že podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť institut soudce vychází z premisy nezaujatosti a nestrannosti a jako takový tvoří pilíř demokratické společnosti. Proto vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, když takové důvody musí být v návrhu obsahujícím námitku podjatosti nejen vzneseny, nýbrž i podloženy důkazními prostředky či konkretizovány tak, aby si soud mohl učinit úsudek o jejich existenci. Těmto podmínkám však podání stěžovatelky v žádném případě nedostálo, neboť obsahovalo pouze zcela obecně formulovanou námitku podjatosti; proto taková námitka nemůže být důvodem k vyloučení soudce ve smyslu

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti soudkyně JUDr. Brigity Chrastilové důvodnou, což vyjádřil ve výroku

tohoto usnesení ( ). Ve věci bude proto dále rozhodovat shora uvedená soudkyně Nejvyššího správního soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. června 2006

JUDr. Radan Malík

předseda senátu