Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 372/2005 - 59

č. j. - 59

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: A. B., zast. JUDr. Jitkou Šmídovou, advokátkou, se sídlem Praha 3, Koněvova 150, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2005, č. j. – 21,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Zástupkyni žalobkyně JUDr. Jitce Šmídové, advokátce, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2558,50 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 1. 2005, č. j. – 21, zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2003,

č. j. OAM-8122/VL-20-K04-2001, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobkyni udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a dále na žalobkyni nebyla vztažena překážka vycestování ve smyslu ustanovení . Městský soud v Praze dospěl v odůvodnění svého rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítl.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost a požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení Uvedla, že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost, a vyjmenovala ustanovení , o správním řízení ( ), ve znění pozdějších předpisů, která byla v průběhu správního řízení porušena. Stěžovatelka konstatovala, že se v zemi svého původu cítí být ohrožena na životě z důvodu své činnosti a činnosti jejího manžela v politické straně H.. Za těmito problémy podle stěžovatelky stála politická strana N. R. Stěžovatelka poukázala na a Příručky k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků, vydané Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky v lednu 1992 v Ženevě. Stěžovatelka požádala o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 4. 2005, č. j. – 37, ustanovil stěžovatelce zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Jitku Šmídovou, advokátku. Zástupkyni stěžovatelky současně vyzval k doplnění kasační stížnosti a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvě.

V doplnění kasační stížnosti ze dne 12. 5. 2005 stěžovatelka namítala, že zemi svého původu opustila v únoru 1999 ze strachu z fyzického násilí vůči její osobě a jejímu manželovi, který byl členem a okresním tajemníkem politické strany H.. Opoziční politická strana N. R. obvinila předsedu strany H. a manžela stěžovatelky ze zpronevěry, manžel ji chtěl ochránit, proto stěžovatelka opustila svou zemi a posléze požádala v České republice o udělení azylu. Stěžovatelka tvrdila, že nucená emigrace byla jediným řešením její situace. Konstatovala, že se správní orgán a soud nevypořádaly s tím, že manžel stěžovatelky byl napadán neznámými osobami, které mohly úzce spolupracovat se stranou N. R. Odůvodnění napadeného rozsudku podle stěžovatelky postrádá zmínku o politické situaci na Ukrajině a předmětných politických stranách. Pouhé konstatování, že správní orgán vycházel ze Zprávy Ministerstva zahraničí USA o stavu dodržování lidských práv na Ukrajině za rok 2000 a 2001 a z aktuálních informací z databáze České tiskové kanceláře, považuje stěžovatelka za zcela nedostatečné a zdůrazňuje, že z něj nevyplývá jediné konkrétní tvrzení na podporu výroku o zamítnutí žádosti o azyl. S odkazem na Příručku pro uprchlíky stěžovatelka zdůvodňovala své chování hrozbou fyzického násilí ze strany neznámých osob, které možná spolupracují s politickou stranou N. R. Správní orgán se podle stěžovatelky nevyrovnal se všemi skutečnostmi, neopatřil si dostatečné důkazy k objasnění politické činnosti manžela stěžovatelky a nezabýval se možnými riziky fyzického napadání rodiny stěžovatelky ze strany jiné politické strany. Stěžovatelka namítala nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného a brojila proti náhledu žalovaného a soudu, který ji poškodil. Stěžovatelka uvedla, že jejímu manželovi bylo vyhrožováno pro uplatňování politických názorů v rámci jedné politické strany neuznávané druhou politickou stranou, a stěžovatelka proto splňuje podmínky pro udělení azylu a správní orgán nesprávně posoudil dané právní otázky. Městský soud v Praze neprovedl nové důkazy, které by odstranily vady řízení před správním orgánem a jeho nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky v řízení o udělení azylu. V uvedených skutečnostech stěžovatelka spatřuje důvody kasační stížnosti podle ustanovení a b)

Dne 11. 10. 2005 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Podáním ze dne 8. 6. 2006, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 13. 6. 2006, vzala stěžovatelka prostřednictvím své právní zástupkyně podanou kasační stížnost v plném rozsahu zpět a požádala o zastavení řízení.

Podle ustanovení soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Podle ustanovení byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.

Protože projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo podáno poté, co spis byl předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením a , za použití ustanovení téhož zákona, řízení zastavil.

Za této procesní situace, kdy stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení a rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

Odměna zástupkyni stěžovatelky JUDr. Jitce Šmídové, advokátce, která byla stěžovatelce ustanovena usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2005, č. j. – 37, byla stanovena za dva úkony právní služby ve výši 1000 Kč podle ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , ve znění pozdějších předpisů [převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé podle ustanovení a d) této vyhlášky] a režijní paušál podle ustanovení téže vyhlášky ve výši 75 Kč za každý úkon, celkem tedy 2150 Kč. Zástupkyně stěžovatelky doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto podle ustanovení patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající této dani, která činí 19 % z částky 2150 Kč, tj. 408,50 Kč. Zástupkyni stěžovatelky bude vyplacena částka ve výši 2558,50 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. června 2006

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu