Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 173/2005 - 56

č. j. - 56

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: R. B., zastoupeného JUDr. Vladimírem Gelbičem, advokátem se sídlem Praha 2, Jugoslávská 11, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005 č. j. - 30,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005 č. j. – 30 byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále i „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2004 č.j. OAM-1302/LE-02-05-2002, kterým nebyl žalobci udělen azyl dle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci.

Z předloženého soudního spisu plyne, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25.1.2005 č.j. –30 byl žalobci doručen prostřednictvím poštovního doručovatele dne 15.3.2005, což žalobce stvrdil svým podpisem na doručence. V rozsudku byl žalobce řádně poučen o možnosti podat ve lhůtě do dvou týdnů po doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

Ze soudního spisu ve věci dále vyplývá, že žalobce proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Praze podal kasační stížnost adresovanou Městskému soudu v Praze dne 18. 3. 2005 osobně u Městského soudu v Praze. Městský soud v Praze jako soud nepříslušný postoupil podanou kasační stížnost Krajskému soudu v Praze, kterému byla doručena dne 5. 4. 2005.

Podle ustanovení , , v platném znění (dále jen „“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle ustanovení se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.

V projednávaném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení rozsudku žalobci, tj. úterý 15. 3. 2005, a posledním dnem dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti tak bylo úterý 29. 3. 2005. V této lhůtě musela být kasační stížnost podána u soudu, který rozsudek vydal, tedy u Krajského soudu v Praze. Kasační stížnost však byla žalobcem osobně podána u Městského soudu v Praze dne 18. 3. 2005 a teprve tímto soudem byla postoupena Krajskému soudu v Praze, který ji obdržel dne 5. 4. 2005, tedy již po zákonem stanovené lhůtě.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je kasační stížnost podaná ve lhůtě uvedené v ustanovení u nepříslušného soudu kasační stížností včasnou jen tehdy, jestliže ji nepříslušný soud doručí ještě ve lhůtě k podání kasační stížnosti příslušnému krajskému soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, což se v daném případě, jak je vyloženo výše, nestalo.

Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle ustanovení ve spojení s odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. května 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu