Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 16/2005 - 108

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právních věcech žalobce JUDr. Z. V., proti žalované Policii České republiky, Správě Středočeského kraje, Praha 5 – Zbraslav, Na Baních 1304, o kasačních stížnostech žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2004, čj. – 25, ze dne 18. 7. 2005, čj. – 80, ze dne 3. 11. 2004, čj. – 25, ze dne 18. 7. 2005, čj. – 80, ze dne 3. 11. 2004, čj. – 26, a ze dne 18. 7. 2004, čj. – 83

takto:

I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , , , , a se spojují ke společnému řízení. Tyty věci budou nadále vedeny pod sp. zn. .

II. Kasační stížnosti se zamítají.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

U Městského soudu v Praze jsou pod sp. zn. , a vedena řízení o žalobách JUDr. Z. V. (dále též „stěžovatele“) proti rozhodnutím žalované (v jednotlivých žalobách blíže označeným). Usneseními tohoto soudu ze dne 3. 11. 2004, čj. – 25, – 25 a – 26 bylo vysloveno, že soud nepřiznává žalobci osvobození od soudního poplatku a že se zamítá žádost žalobce o ustanovení zástupce žalobci z řad advokátů. Včas podanými kasačními stížnostmi (učiněnými společným podáním ze dne 10. 11. 2004 a doručeným Městskému soudu v Praze dne 11. 11. 2004) se stěžovatel domáhá přezkoumání a zrušení těchto usnesení.

Poté usneseními Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2005, čj. – 80, – 80 a – 83 bylo k žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce v řízení o shora o uvedených kasačních stížnostech rozhodnuto, že se žalobci toto osvobození nepřiznává a žádost o ustanovení zástupce se zamítá. Proti těmto (posledně uvedeným) usnesením podal stěžovatel další kasační stížnosti a to společným podáním ze dne 22. 7. 2005, doručeným městskému soudu dne 25. 7. 2005 ve věcech sp. zn. a a podáním ze dne 17. 8. 2005, doručeným tomuto soudu dne 18. 8. 2005 ve věci sp. zn. .

Protože jde o věci (kasační stížnosti) nejen se stejnou skutkovou, ale i právní problematikou, navíc se stejnými účastníky řízení, Nejvyšší správní soud v souladu s ve spojení s spojil tyto kasační stížnosti ke společnému projednání.

Stěžovatel v těchto kasačních stížnostech dovozuje, že napadená usnesení městského soudu jsou nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost i pro nedostatek důvodů. Dále poukazuje na to, že postup Městského soudu v Praze mu upírá právo na spravedlnost a právo na právní pomoc a došlo tak k porušení a d. Uvádí přehled všech řízení, které (ve správním soudnictví) byl či v současné době je nucen vést na ochranu svých ústavně zaručených základních práv a svobod a tvrdí, že byl nucen v tomto směru vynaložit částku dosahující téměř 500 000 Kč. Dovolává se svých majetkových a sociálních poměrů, zejména poukazuje na to, že jeho manželka je invalidní, její ozdravné pobyty značně zatěžují rodinný rozpočet. Starší syn stěžovatele byl účastníkem dopravní nehody, poté utrpěl závažný úraz i jeho mladší syn. Zastoupení stěžovatele bylo poskytnuto rozhodnutím České advokátní komory pouze v některých případech.

Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasačních stížností v mezích jejich rozsahu a uplatněných důvodů, přičemž vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Jak vyplývá ze všech usnesení napadených těmito kasačními stížnostmi, městský soud vycházel především z Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, předloženého stěžovatelem z kterého vyplývá, že žalobce měl průměrný měsíční čistý výdělek 15 527 Kč, má jednu vyživovací povinnost k synovi, manželka pobírá invalidní důchod ve výši 7381 Kč. Stěžovatel je spolu s manželkou spolumajitelem rodinného domu a osobního auta, má dluhy u fyzických osob ve výši 105 000 Kč. Ze spisu ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. vyplývá, že stěžovatel dále pobírá příspěvek za službu ve výši 7196 Kč měsíčně. Na základě těchto skutečností se zřetelem na výši soudního poplatku městský soud dospěl k závěru, že stěžovatele nelze považovat za osobu, která nemá dostatečné prostředky k zaplacení tohoto poplatku. Pokud se týká žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, městský soud poukázal především na s tím, že není splněna jedna ze dvou nezbytných podmínek, tj. že stěžovatel splňuje podmínky pro osvobození od soudního poplatku.

Soud především neshledal naplnění důvodu uvedeného v , tedy tvrzenou nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti a v nedostatku důvodů. Napadená usnesení městského soudu jsou v prvé řadě srozumitelná, neboť z jejich výroků a záhlaví lze dobře zjistit, v jaké věci a jak soud rozhodl, tj. že zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v řízení v záhlaví usnesení odpovídajícím způsobem uvedeným, tj. v řízení o správní žalobě či v řízení o kasační stížnosti. K tomu viz obdobný závěr vyslovený v rozhodnutích o obdobných kasačních stížnostech žalobce, např. v rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 9. 2005, čj. – 345.

Nelze ani dovodit, že napadená usnesení jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů. Z těchto rozhodnutí je zcela zřejmé, o jaké skutečnosti soud svá rozhodnutí opřel a z jakých právních úvah přitom vycházel.

Pokud se týká vlastního (obsahu) rozhodnutí, je třeba vycházet především z , dle kterého účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.

Nejedná-li se tedy o případ uvedený v druhé větě tohoto ustanovení, soud (předseda senátu) především porovná na jedné straně výdělkové a další majetkové poměry dotyčného účastníka řízení, na druhé straně pak výši soudního poplatku se zřetelem na případné další náklady spojené s dotyčným řízením před soudem. Výsledkem tohoto uvážení je pak závěr, zda účastníkovi je třeba přiznat osvobození od soudních poplatků či nikoli.

Touto úvahou se řídil i Nejvyšší správní soud při posouzení důvodnosti kasačních stížností. Dospěl k závěru, že uvažovaná výše soudních poplatků v těchto věcech se zřetelem na příjem žalobce a jeho rodiny nebrání uplatnění práva na soudní ochranu.

Městský soud tedy nepochybil, když napadenými usneseními stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce pak, jak správně uvedl tento soud, odvisí od výsledku posouzení prvé otázky, tj. zda u stěžovatele jsou dány předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků ( ).

Ze všech těchto důvodů byly kasační stížnosti proti shora označeným usnesením Městského soudu v Praze jako bezdůvodné zamítnuty.

Stěžovatel, který neměl v řízení o kasačních stížnostech úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jak vyplývá z obsahu spisu, náklady v tomto řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. května 2006

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu