Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 109/2004 - 13

-15

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený dle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a soudci JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Karel Podolka, JUDr. Petr Příhoda a JUDr. Marie Žišková, o návrhu Městského soudu v Praze na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi tímto soudem a Obvodním soudem pro Prahu 3, za účasti žalobce: Ing. J. M., a žalovaného: Úřad práce hlavního města Prahy, pobočka v Praze 3, se sídlem Praha 3, Roháčova 13, 130 00, ve věci žaloby o náhradu škody ve výši 7974 Kč a o zaplacení částky 61 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

takto:

I. Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě o náhradu škody ve výši 7974 Kč a o zaplacení částky 61 500 Kč s příslušenstvím je Obvodní soud pro Prahu 3.

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 3. 2004, čj. -5, se zrušuje.

Odůvodnění :

Návrhem došlým zvláštnímu senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů se dne 15. 12. 2004 obrátil na tento senát Městský soud v Praze a požádal, aby zvláštní senát rozhodl spor o věcnou příslušnost, vzniklý ve smyslu (v dalším textu „kompetenční spor“) mezi Obvodním soudem pro Prahu 3 a Městským soudem v Praze ve věci u městského soudu zapsané pod sp. zn. .

Z předložených spisů vyplynuly tyto pro rozhodnutí podstatné skutečnosti:

Dne 8. 3. 2004 podal Ing. J. M. (dále také jen „žalobce“) u Obvodního soudu pro Prahu 3 žalobu „o náhradu škody z nezákonného zásahu žalovaného do práv žalobce“, v níž požadoval, aby soud vydal rozsudek, jímž by uložil Úřadu práce hlavního města Prahy, pobočce v Praze 3 (dále také jen „žalovaný“), povinnost zaplatit žalobci škodu ve výši 7974 Kč a povinnost uhradit žalobci dlužné hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání v celkové výši 61 500 Kč včetně příslušenství. Žalobu odůvodnil tím, že poté co byl dne 1. 7. 2003 zaregistrován u žalovaného jako uchazeč o zaměstnání, byl následně z důvodu členství ve statutárním orgánu bytového družstva z evidence vyřazen a z tohoto důvodu mu nebylo v době od 22. 9. 2003 do 21. 3. 2004 vyplaceno hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání v celkové výši 61 500 Kč a současně byl nucen uhradit zdravotní a důchodové zabezpečení v době od 1. 7. 2003 do 21. 9. 2003 ve výši 7974 Kč.

Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 11. 3. 2004, čj. -5, vyslovil svoji nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému.

Městský soud v Praze poté podal zvláštnímu senátu v úvodu označený návrh. Popřel svoji příslušnost a zdůvodňoval, že nejde o věc správního soudnictví, neboť pravomoc správních soudů je uvedena v ustanovení a věc nelze pod žádné ustanovení tohoto paragrafu podřadit. Uvedl dále, že vydání rozhodnutí o povinnosti zaplatit peněžité částky, které požaduje žalobce, nepatří do pravomoci správního soudu, také proto, že správní soud je soudem přezkumným a nikoliv soudem nalézacím. Vyslovil přesvědčení, že jde o věc, kde se žalobce domáhá žalobou na plnění vydání rozhodnutí v občanském soudním řízení. Uzavřel, že žalobce se žalobou nemohl domáhat přezkoumání správního rozhodnutí, zejména z toho důvodu, že do dne podání žaloby, tj. do 8. 3. 2004, žalovaný žádné rozhodnutí ve věci hmotného zabezpečení žalobce nevydal.

Obvodní soud pro Prahu 3 se k návrhu vyjádřil tak, že trvá na své věcné nepříslušnosti a že k vydání rozhodnutí je příslušný Městský soud v Praze.

K návrhu se vyjádřil také žalovaný, který uvedl, že příslušný je Městský soud v Praze, neboť „je požadováno plnění, které může být žalovanou stranou poskytováno jen na základě pravomocného rozhodnutí věcně a místně příslušného správního orgánu“, a odkázal na ustanovení , .

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:

Podle , , rozhodují soudy ve správním soudnictví a) o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „ “), b) o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, a d) o kompetenčních žalobách.

Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 3 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci peněžité plnění z titulu náhrady škody způsobené nezákonným zásahem žalovaného do práv žalobce. Škoda mu měla vzniknout v důsledku „neformálního“ vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání jednak z důvodu, že mu nebylo vyplaceno hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání a jednak z důvodu, že si musel uhradit zdravotní a důchodové zabezpečení. Formulací žalobního petitu znějícího na plnění (na zaplacení) tak žalobce vymezil předmět řízení (náhrada škody).

Žalovaný do dne podání žaloby, tj. do 8. 3. 2004, nevydal žádné rozhodnutí o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání. Teprve dne 29. 3. 2004 vydal rozhodnutí čj. ABD-1206/2004-03/03 o přiznání hmotného zabezpečení žalobci. Lze proto souhlasit s Městským soudem v Praze, že žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 3 nedomáhal (a ani domáhat nemohl) zrušení správního rozhodnutí. Protože žalobce žalobou také nenapadl ani nečinnost žalovaného [přestože se na několika místech v žalobě o nečinnosti žalovaného zmiňuje, žalobní petit na odstranění nečinnosti nemíří ( )] ani se – nepochybně podle petitu – nedomáhal ochrany před nezákonným zásahem ( a násl. ), není – u takto formulované žaloby – dána pravomoc správního soudu. Postup Obvodního soudu pro Prahu 3, který usnesením ze dne 11. 3. 2004, čj. -5, vyslovil svou nepříslušnost a po právní moci usnesení věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně i místně příslušnému, tak nebyl správný.

Na okraj lze poznamenat, že obvodní soud věc postoupil městskému soudu s poukazem na ustanovení Takový postup není procesně správný, a to nejen proto, že zmíněné ustanovení řeší postoupení věci mezi soudy činnými ve správním soudnictví, navíc, jde-li jen o otázku místní nepříslušnosti. Měl-li obvodní soud za to (jak shora uvedeno, tento názor ale s ohledem na žalobní petit neobstojí), že věc náleží soudu správnímu, bylo možno postupem podle řízení zastavit a navrhovatele současně poučit o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví; zde – jak uvedeno – ale v době podání žaloby žádné správní rozhodnutí nebylo. Obvodní soud také mohl – pokud by měl za to, že tu je podána žaloba proti nečinnosti nebo žaloba na ochranu před nezákonným zásahem – vyslovit, že není soudem věcně příslušným a věc postoupit soudu správnímu postupem podle

Pro úplnost zvláštní senát dodává, že otázkou, zda je oprávněn či povinen o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání vydat rozhodnutí s náležitostmi uloženými a možností brojit proti němu opravnými prostředky se Nejvyšší správní soud již zabýval v rozhodnutí ze dne 26. 10. 2004, čj. -101, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 9/2005 pod poř. č. 652.

Zvláštní senát zruší v souladu s rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, neboť výroku, jímž byla pravomoc určena, odporuje.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 3 pokračovat v původním řízení o podané žalobě.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 31. května 2006

JUDr. Michal Mazanec

předseda zvláštního senátu