Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 101/2005 - 39

č. j. – 39

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: I. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2005, č. j. – 30,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. 9. 2005, č. j. – 30, pro opožděnost odmítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 7. 2004, č. X, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Napadeným rozhodnutím žalované byla zamítnuta žádost žalobkyně o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s odůvodněním, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činí pouze 60 %.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen stěžovatelka) kasační stížnost, v níž vyjádřila nesouhlas s hodnocením lékařské posudkové komise vzhledem k tomu, že její zdravotní stav jí neumožňuje řádně pracovat ani několik málo hodin denně. Stěžovatelka si je vědoma toho, že žalobu podala opožděně, a vysvětluje to svým zdravotním stavem, neboť trpí anxiózně depresivní těžkou poruchou a somatizační poruchou, organizační smíšenou poruchou osobnosti, která je emočně nestabilní, histriónská a anxiózní. Podle posudku jsou globální intelektové schopnosti a recentní paměť stěžovatelky v nižším průměru, vázne schopnost rozlišovat podstatné od nepodstatného a je inhibována rovina funkčního úsudku. Stěžovatelka trpí poruchou učit se novému a přesně reprodukovat detaily, nezvládá ani mírnou psychickou zátěž. Popsaná psychická nedostatečnost způsobuje u stěžovatelky špatnou orientaci v čase, stěžovatelka není schopna rozlišit reálné plynutí času a některé dny jí splývají v jeden. Uvedenými skutečnostmi stěžovatelka odůvodňuje pozdní podání žaloby, kterou sepsala ve lhůtě již dne 17. 9. 2004, a žádá o prominutí zmeškání lhůty. Stěžovatelka navrhla, aby bylo usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Kasační stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody podle ustanovení , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. – 98, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 625/2005).

Podle ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

V posuzované věci byla žaloba stěžovatelky odmítnuta pro opožděnost, stěžovatelka však netvrdí nezákonnost rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí návrhu, naopak uvádí, že si je vědoma, že svou žalobu podala opožděně.

Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatelka neuvádí žádný důvod kasační stížnosti podle ustanovení a tento nedostatek je neodstranitelný, když stěžovatelka současně potvrzuje opožděnost podané žaloby, a tím i správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí krajského soudu.

Za této procesní situace, kdy vzhledem ke způsobu a důvodům rozhodnutí krajského soudu stěžovatelka mohla namítat pouze včasnost podání žaloby, považoval Nejvyšší správní soud za nadbytečné vyzývat stěžovatelku k odstranění vad kasační stížnosti podle ustanovení , když tyto vady v kontextu obsahu kasační stížnosti shledal neodstranitelnými.

K žádosti stěžovatelky o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby Nejvyšší správní soud, aniž by zpochybňoval závažnost zdravotního stavu stěžovatelky, podotýká, že podle ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je-li žaloba podána opožděně, nemůže soud zkoumat, z jakých důvodů nebyla dodržena lhůta k podání žaloby, v důsledku jakých skutečností došlo k překročení lhůty, či kdo zmeškání lhůty zavinil. Soud nemůže svým rozhodnutím zmeškání lhůty prominout a žalobou napadené rozhodnutí věcně přezkoumat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2004, č. j. – 57).

Ze své související judikatury Nejvyšší správní soud dále uvádí, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Obsahuje-li opožděně podaná kasační stížnost žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti, soud usnesením kasační stížnost odmítne jako opožděně podanou a žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti se zabývá toliko v odůvodnění tohoto usnesení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2003, č. j. – 37, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 68/2004).

V souladu s citovanou judikaturou, která se analogicky vztahuje rovněž ke zmeškání lhůty pro podání žaloby, Nejvyšší správní soud nerozhodoval o žádosti stěžovatelky o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby, neboť zmeškání této lhůty prominout nelze.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že kasační stížnost je nepřípustná podle ustanovení , neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v ustanovení Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2005, č. j. – 30, odmítl podle ustanovení jako nepřípustnou. Nutno však dodat, že stěžovatelka má možnost kdykoliv znovu požádat o dávku plného invalidního důchodu u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a proti rozhodnutí žalované, jímž by byla její žádost případně zamítnuta, může brojit včas podanou žalobou u místně a věcně příslušného krajského soudu.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení a rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. dubna 2006

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu