Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 8/2006 - 22

- 23

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobců a) B. V., b) J. V., proti žalovanému Městskému úřadu Čáslav – odboru výstavby a regionálního rozvoje, se sídlem Žižkovo nám. 1, Čáslav, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o návrhu žalobce na vyloučení soudců JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové a JUDr. Olgy Píšové z projednávání a rozhodování věci, vedené u Krajského soudu v Praze pod č. j. ,

takto:

Soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová n e j s o u vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod č. j. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu se výše označený žalobce spolu s žalobkyní J. V. domáhali toho, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí dle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění p. p., kterým by bylo uloženo J a M. M., vlastníkům stavebního pozemku x a na tomto pozemku nacházející se nemovitosti x, to vše v kat.území Č., strpět vstup žalobců na výše označené nemovitosti za účelem provedení stavebních prací na nemovitosti žalobců a aby jim bylo uložena povinnost umožnit zde stavbu lešení na st. p. č. x a na domě č. x v části přilehlé k č. p. x, a dále umožnit vstup na půdu, střechu a pavlač domu č. p. x, a strpět rozkrytí krytiny, přísun materiálu a pohyb osob, a to na dobu nezbytně nutnou, nejméně 1 měsíc.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 5. 2004, č. j. - 191 výrokem I. žalobu zamítl a výrokem II. uložil žalobcům společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 5132 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce a) kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 18. 1. 2006, č. j. - 272.

Dne 2. 2. 2006 učinili žalobci v téže věci podání ke Krajskému soudu v Praze, v němž požadují ve věci rozhodnutí KS v Praze ze dne 25. 5. 2004, č. j. - 191 povolení obnovy řízení dle , současně v něm uplatnili námitku podjatosti soudkyň výše uvedených aniž ji odůvodnili.

Námitku podjatosti soudkyň JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové a JUDr. Olgy, jakož i všech soudců Krajského soudu v Praze vznesl žalobce opakovaně v různých řízeních.

Soudkyně JUDr. Stránská, JUDr. Havlová a JUDr. Píšová se k podané námitce podjatosti vyjádřily tak, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by byly z projednávání a rozhodnutí ve věci sp. zn. - 191 vyloučeny. Současně shodně výslovně uvedly, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.

Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl k závěru, že námitky podjatosti soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové v předmětné věci nejsou důvodné.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Pokud žalobce zpochybňuje nepodjatost a nezávislost soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové, považuje Nejvyšší správní soud za důležité uvést, že již několikrát námitku podjatosti ve vztahu ke jmenovaným soudkyním posuzoval, přičemž ji ani v jednom případě neshledal důvodnou. Ke stejnému závěru dospěl i v tomto případě.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Žalobce námitku podjatosti výše jmenovaných soudkyň uplatňuje opakovaně, přičemž svá tvrzení nedovozuje z konkrétních skutečností, ale vychází pouze ze svých subjektivních pocitů o represivním jednání a chování státních orgánů vůči jeho osobě, ostatně v dané věci o povolení obnovy řízení podjatost soudkyň nikterak neodůvodnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 12. dubna 2006

JUDr. Václav Novotný.

předseda senátu