Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 10/2006 - 82

- 83

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: Občanské sdružení SALAMANDR, se sídlem Košíky 122, Traplice, proti žalovanému Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem Praha 1, Staroměstské náměstí 6, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem,

t a k t o :

Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková, JUDr. Ivanka Havlíková a Mgr. Martin Kříž n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou ze dne 2. 11. 2004 domáhá, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí v mimoodvolacím řízení ve věci návrhu na zrušení dodatečných stavebních povolení.

K vyrozumění o složení senátu ze dne 22. 11. 2005 vznesl žalobce ve svém podání ze dne 18. 12. 2005 námitku podjatosti vůči soudcům senátu, kterou odůvodnil jejich případným členstvím v KSČ. Dodal, že členové této zločinecké organizace dodnes ohrožují budování právního státu a stojí za nezákonným chováním v tomto i dalších případech.

Soudci JUDr. Naděžda Řeháková, JUDr. Ivanka Havlíková a Mgr. Martin Kříž k uplatněné námitce podjatosti uvedli, že u žádného ze členů senátu nejsou dány skutečnosti, jimiž je podmíněna, z hledisek je pak právně nevýznamnou. Dodali, že žádný z relevantních důvodů podjatosti v jejich případě není dán.

Námitka podjatosti žalobce byla za této procesní situace postupem podle předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

V projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal námitku podjatosti nedůvodnou.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti v případném členství jmenovaných soudců v KSČ [nutno podotknout, že z podání žalobce není patrné, zda měl na mysli Komunistickou stranu Čech a Moravy nebo Komunistickou stranu Československa, když obě tyto současné strany se označují za nástupkyni (přinejmenším ideovou) původní Komunistické strany Československa (KSČ)], pak v daném případě tato námitka není podle důvodem k jejich vyloučení. Dle vyjádření dotčených soudců není u žádného z nich tato skutečnost (členství v některé z komunistických stran) dána, ale zejména ze soudního spisu nijak nevyplynulo, že by se věc jakýmkoliv způsobem některé z těchto politických stran přímo či nepřímo týkala či s nimi souvisela.

Nutno dodat, že za tohoto stavu věci by ani případné členství příslušných soudců v komunistické straně nebylo důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Český právní řád v současnosti neomezuje právo soudců na sdružování se v politických stranách (soudce je při výkonu svých politických práv, a tedy i práva na sdružování se v politických stranách, dle , d, , o soudech a soudcích, , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, omezen pouze tím, že tato jeho činnost nesmí ohrožovat nebo narušovat důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu nebo narušovat důstojnost soudcovské funkce anebo mu bránit v řádném výkonu funkce soudce; zároveň se nesmí při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran), lze si tak představit případy, kdy členství soudce v politické straně může být důvodem jeho podjatosti, a to zejména za situace, kdyby se věc soudcem projednávaná přímo či nepřímo dotýkala politické strany, jejímž je členem, nebo s ní souvisela, a to takovým způsobem a tak intenzívně, že by byl dán důvod pochybovat o tom, zda by daný soudce dokázal ve vztahu ke svému rozhodování v konkrétním případě od svého členství v politické straně či inklinaci k ní a od tím ovlivněných názorů, postojů a zastávaných hodnot v míře potřebné pro zachování nestrannosti a nezávislosti rozhodování abstrahovat. Typicky např. ve věcech volebních či ve zvláštním řízení ve věcech politických stran a politických hnutí (dle části třetí hlavy druhé dílů čtvrtého a pátého ), pokud by v těchto případech byla taková politická strana účastníkem řízení. Tak tomu však v daném případě, kdy se žalobce žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu domáhá na žalovaném Ministerstvu pro místní rozvoj vydání rozhodnutí v mimoodvolacím řízení ve věci návrhu na zrušení dodatečného stavebního povolení, není. Členství soudce v politické straně jakožto jedna z forem vyjádření světonázoru a zároveň uplatnění jednoho ze základních politických práv, sloužících k účasti na politickém životě společnosti (d, y), samo o sobě, tedy bez přistoupení okolností specifikovaných v , důvodem pro vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci být nemůže.

Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr uvedených soudců k věci nebo k účastníkům řízení, námitka odůvodněna není, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Okolnosti, ze kterých žalobce dovozuje podjatost, tak nelze bez přistoupení dalších faktů považovat za skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud pochybnosti o jejich nepodjatosti. Nebylo ani zjištěno, že by se tito soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním. Za situace, kdy rovněž tito soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem k jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2006

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu