Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 89/2005 - 72

- 76

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatele L. T., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2005, č. j. - 19,

t a k t o:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 17. 1. 2005, č. j. – 19, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19. 10. 2004, č. j. OAM-2896/VL-07-03-2004, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel dne 1. 3. 2005 kasační stížnost, kterou se domáhal zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. Současně stěžovatel navrhl, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek a ustanoven mu pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

Podle ust. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s a 3 končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Stěžovateli byl napadený rozsudek doručen do vlastních rukou dne 16. 2. 2005 a posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti proti tomuto rozsudku byla středa 2. 3. 2005. Stěžovatel však podal kasační stížnost dne 1. 3. 2005 u Městského soudu v Praze a ten jako místně nepříslušný ji předal k poštovní přepravě dne 14. 3. 2005 a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě byla doručena dne 15. 3. 2005.

Stěžovatel při podávání kasační stížnosti postupoval nejen v rozporu s ustanovením , podle něhož se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, přičemž lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu, ale i v rozporu s poučením obsaženým v napadeném rozsudku, kde je uvedeno „ … lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu … ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě …“. Jelikož stěžovatel brojí proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, měl kasační stížnost podat u tohoto soudu, případně přímo u Nejvyššího správního soudu, nikoliv však u Městského soudu v Praze, který není místně příslušným soudem k podání kasační stížnosti v této věci. Za den podání kasační stížnosti je proto třeba považovat až den doručení příslušnému Krajskému soudu v Ostravě, resp. den odeslání tomuto soudu v souladu s ustanovením , kterým je den 14. 3. 2005. Shodně již rozhodl Nejvyšší správní soud např. v usnesení ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 37 nebo ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 56.

Se zřetelem k tomu, že lhůta k podání kasační stížnosti proti napadenému rozsudku skončila dne 2. 3. 2005 a za den podání tohoto mimořádného opravného prostředku je třeba považovat den 14. 3. 2005, byla kasační stížnost ze dne 1. 3. 2005 podána stěžovatelem zjevně po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout ( poslední věty ).

Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů kasační stížnost odmítl jako opožděně podanou ( za použití ustanovení ).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení za použití , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2006

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu