Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 44/2005 - 52

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele I. N. D. M., zastoupeného Mgr. Magdou Havlovou, advokátkou se sídlem v Brně, Nové sady 27, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2004, č. j. - 19,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2004, č. j. - 19, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 16. 8. 2004, č. j. OAM-507/LE-PA04-PA04-2004, byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu dle ust. , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jako zjevně nedůvodná.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, ve které mimo jiné namítal, že správní orgán se vůbec nezabýval rozhodnutím o překážce vycestování, čímž porušil čl. 33 odst. 1 Ženevské úmluvy a čl. 3 Evropské úmluvy o lidských právech. Krajský soud v Brně žalobu stěžovatele zamítl, neboť správní orgán si opatřil dostatek podkladů pro své rozhodnutí, řádně zjistil skutečný stav věci a rozhodnutí dostatečně odůvodnil. V rozhodnutí dále zdůraznil, že správní orgán pochybil, když při rozhodování o žádosti stěžovatele dle ust. současně posuzoval důvody udělení azylu podle ust. a .

Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatel zdůraznil, že přestože v jednom z posledních žalobních bodů poukázal na skutečnost, že neposouzením otázky, zda je možno na jeho osobu vztáhnout ust. , poškodil správní orgán jeho práva, krajský soud se k těmto jeho tvrzením nijak nevyjádřil. Dále se podrobně zabýval výkladem Ženevské úmluvy a Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení ve vztahu k jeho případu. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět k dalšímu řízení, přičemž současně požádal soud o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Správní orgán ve svém vyjádření popřel oprávněnost kasační stížnosti, neboť se domnívá, že jak jeho rozhodnutí, tak i rozhodnutí soudu, bylo vydáno v souladu s právními předpisy, přičemž stěžovatel neuvedl v průběhu správního řízení žádné azylově relevantní skutečnosti. Odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2003, sp. zn. . Navrhl zamítnutí jak kasační stížnosti, tak i návrhu na přiznání odkladného účinku.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené rozhodnutí krajského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Stěžovatel svou kasační stížnost opřel o prakticky totožné důvody, pro které se již v žalobě domníval, že rozhodnutí správního orgánu je nezákonné. Současně též zdůraznil, že se krajský soud důvody, proč správní orgán neaplikoval na jeho případ ust. , vůbec nevypořádal. Nejvyšší správní soud poté, co porovnal obsah žaloby s obsahem odůvodnění rozhodnutí krajského soudu, konstatuje, že stěžovatelův poukaz na nedostatečně odůvodněné rozhodnutí je důvodný. Z rozhodnutí krajského soudu totiž jednoznačně vyplývá, že tento se s touto žalobní námitkou zcela opomněl vypořádat. Tento způsob rozhodnutí ve věci však odporuje základním zásadám, na kterých je vystaven soudní přezkum rozhodnutí ve správním soudnictví. Vzhledem k okolnosti, že pro věc samu je zásadní deklarace právního posouzení dané věci, tedy vypořádání se se žalobními námitkami stěžovatele v kontextu napadeného rozhodnutí správního orgánu, nemohlo rozhodnutí Krajského soudu v Brně při úplné absenci odůvodnění ve vztahu k prakticky klíčové námitce stěžovatele obstát.

Nad rámec výše uvedeného je ještě nutné zdůraznit, že Krajský soud v Brně v odůvodnění svého rozhodnutí rovněž pochybil, jestliže správnímu orgánu vytkl, že současně s rozhodnutím ve věci postupem dle ust. rozhodoval rovněž dle ust. a , když z rozhodnutí správního orgánu jednoznačně vyplývá, že obsahuje jediný výrok, a to o zamítnutí žádosti dle ust. . Rozhodnutí správního orgánu tak vadu vytknutou mu krajským soudem neobsahuje.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že rozhodnutí Krajského soudu v Brně je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí, proto je kasační stížnost stěžovatele s ohledem na dikci ust. důvodná. Nejvyšší správní soud tedy postupoval v souladu s ust. tak, že napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil bez jednání postupem dle citovaného zákona, dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. V novém řízení se Krajský soud v Brně řádně vypořádá se všemi žalobními body, které stěžovatel uvedl ve své žalobě.

Stěžovatel podal návrh, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ust. Nejvyšší správní soud o návrhu nerozhodl, neboť má za to, že pro takové rozhodnutí odpadl vydáním meritorního rozhodnutí důvod.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Krajský soud v Brně v novém rozhodnutí ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2006

JUDr. Radan Malík

předseda senátu