Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 204/2005 - 55

- 57

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: I. S., zastoupeného Mgr. Ondřejem Adametzem, advokátem se sídlem Pekařská 12, 602 00 Brno, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 29. 6. 2005, č. j. OAM-390/LE-PA04-PA04-2005, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2005, č. j. -23,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokáta Mgr. Ondřeje Adametze s e u r č u j e částkou 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2005 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu.

Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou, tu však Krajský soud v Brně zamítl svým rozsudkem ze dne 30. 9. 2005.

Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce včas kasační stížnost. Citoval zde některá ustanovení , která žalovaný podle jeho názoru porušil; obecně uvedl také to, že byl porušen , a zákona o azylu, neboť žalobce splňuje podmínky pro udělení azylu, resp. pro vztažení překážky vycestování. Krajský soud měl pro tyto vady a nesprávné právní závěry zrušit napadené rozhodnutí správního orgánu; protože tak neučinil, mělo by být zrušeno jeho vlastní rozhodnutí a věc by mu měla být vrácena k dalšímu řízení. Žalobce v kasační stížnosti požádal též o ustanovení zástupce.

Usnesením ze dne 24. 10. 2005 ustanovil krajský soud žalobci jako zástupce v řízení o kasační stížnosti advokáta Mgr. Ondřeje Adametze; usnesením ze dne 12. 1. 2006 pak žalobce prostřednictvím jeho advokáta vyzval k doplnění kasační stížnosti tak, aby bylo zřejmé, z jakých důvodů žalobce napadá rozhodnutí krajského soudu: podaná kasační stížnost totiž jakékoli důvody postrádá. Žalobce na výzvu reagoval podáním ze dne 20. 2. 2006; uvedl zde, že důvodem kasační stížnosti je ustanovení . Krajský soud nesprávně posoudil právní otázku: u žalobce totiž nebyly naplněny podmínky pro zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle zákona o azylu. Krajský soud se s touto otázkou nevypořádal správně, když se ztotožnil s rozhodnutím správního orgánu.

Kasační stížnost není přípustná.

Co se týče poukazu na ustanovení , která žalovaný údajně porušil, nelze jej považovat za řádně uplatněný důvod kasační stížnosti, jak jej vymezuje ustanovení ; totéž platí i pro obecný odkaz na ustanovení , a zákona o azylu. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti ( ) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu – tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v jsou přitom jen obecnými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Pouhá paragrafová či slovní citace některého zákonného ustanovení - v případě žalobce ustanovení , zákona o azylu a - tak jako stížní bod neobstojí. Žalobce sice uvedl v kasační stížnosti ustanovení totožná s těmi, která byla obsažena již v žalobě, ovšem nenabídl soudu žádné konkrétní námitky proti postupu správního orgánu nebo proti jeho právním závěrům, kterými by se soud mohl zabývat. Takto nekvalifikované tvrzení není stížním bodem, jak jej má na mysli , nýbrž tzv. jiným důvodem podle Kasační stížnost, která je založená výlučně na takových tvrzeních, je nepřípustná ( ).

Vady, jimiž trpěla kasační stížnost podaná samotným žalobcem, nenapravil ani jeho ustanovený zástupce: k výzvě soudu pouze citoval znění ustanovení a zopakoval, že v případě žalobce nebyly splněny podmínky ustanovení zákona o azylu. Žádné právní argumenty k tomuto tvrzení však nesnesl, ač právě to od něj – jakožto od osoby právně vzdělané – soud očekával. Nejsou-li formulace typu „krajský soud nesprávně posoudil právní otázku“ či „krajský soud pochybil, pokud se ztotožnil se závěry správního orgánu“ doplněny konkrétními argumenty, které vyvracejí žalobcem zpochybňované právní závěry, nelze je vůbec pokládat za důvody ve smyslu : nedávají totiž ani nejmenší představu o tom, co přesně by měl soud v kasačním řízení přezkoumat. Soud sám přitom nemůže – a to ani v žalobním řízení, ani v řízení kasačním – za žalobce dovozovat a domýšlet důvody a argumenty, které on sám nevyslovil.

Jelikož je tedy kasační stížnost nepřípustná, Nejvyšší správní soud ji odmítl [ a ].

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ve spojení s s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Zástupci, který byl žalobci ustanoven soudem, náleží mimosmluvní odměna podle a d) (advokátního tarifu). Soud proto přiznal žalobcovu zástupci v souladu se sazbou mimosmluvní odměny 2000 Kč za dva úkony právní služby a 150 Kč jako paušální náhradu výdajů s těmito úkony spojených ( advokátního tarifu). Celkem tedy zástupci náleží 2150 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2006

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu