Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 7/2006 - 56

-58

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: V. K., zastoupeného opatrovnicí L. V., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 31. 8. 2004, č. j. OAM-2610/VL-07-15-2004, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 2. 2005, č. j. -17,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 2. 9. 2004 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2004, jímž byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu.

Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl rozsudkem ze dne 14. 2. 2005.

Žalobce napadl rozsudek včasnou kasační stížností, v níž zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti; jako místo svého pobytu označil Pobytové středisko B. Krajský soud nato vyzval žalobce přípisem ze dne 11. 3. 2005, aby ve lhůtě deseti dnů vrátil soudu vyplněný formulář potvrzení o majetkových poměrech, který byl k přípisu připojen. Přípis byl žalobci zaslán na adresu v soukromí, kde měl žalobce v té době pobývat na propustce; zásilka se však vrátila nedoručená s tím, že adresa je nedostatečná. Dne 8. 3. 2005 bylo soudu doručeno doplnění kasační stížnosti; i v něm žalobce uvedl, že pobývá v Pobytovém středisku B. Dne 31. 3. 2005 proto soud žalobci zaslal znovu formulář potvrzení o majetkových poměrech na adresu pobytového střediska; odtud se však zásilka vrátila se sdělením, že adresát se odstěhoval bez udání adresy.

Dne 19. 4. 2005 bylo krajskému soudu doručeno další žalobcovo podání; k němu bylo připojeno čestné prohlášení o ubytování podepsané paní E. M. jako ubytovatelkou, podle nějž má ubytovatelka zajištěno pro žalobce ubytování na adrese V. 928/8, P. 8, a to od 10. 4. 2005 do 30. 4. 2006. Na základě této informace zaslal soud žalobci formulář a výzvu k jeho vyplnění na uvedenou adresu; i tato zásilka se však vrátila s tím, že se adresát odstěhoval bez udání adresy. Jinou adresu soud nezjistil ani dotazem u cizinecké policie; uzavřel tedy, že žalobce je osobou neznámého pobytu, a usnesením ze dne 28. 5. 2005 mu ustanovil opatrovnici. Poté předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a řízení zastavil z následujících důvodů:

Podle § 33 zákona o azylu soud zastaví řízení, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.

Krajský soud v průběhu řízení o kasační stížnosti doručoval žalobci nejprve na adresu, kde se měl žalobce zdržovat na propustce, a poté na adresu pobytového střediska a adresu v soukromí, které žalobce sám označil v kasační stížnosti a v jejím doplnění; ani na jedné z těchto adres však nebylo možno žalobci doručit – buď proto, že adresa byla nedostatečná, nebo proto, že se žalobce odstěhoval bez udání nové adresy. To platilo i o nejnověji sdělené adrese, která byla podložena čestným prohlášením ubytovatelky a kterou žalobce ohlásil i na cizinecké policii. Nejpozději od 15. 3. 2005, kdy se soud poprvé pokusil žalobci doručit formulář prohlášení o majetkových poměrech, tak bylo místo žalobcova pobytu neznámé a do okamžiku rozhodování Nejvyššího správního soudu se na této situaci nic nezměnilo. Dalšímu řízení a rozhodnutí ve věci přitom brání skutečnost, že žalobce není zastoupen advokátem, což je jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti.

Žalobcově žádosti o ustanovení zástupce nemohl soud vyhovět: žalobce totiž soudu nesdělil svou aktuální adresu, na níž skutečně pobývá, a soud se tak nemohl informovat o jeho majetkových poměrech, jejichž posouzení je při rozhodování o ustanovení zástupce nezbytné. Soud nemohl žalobce po zamítnutí jeho žádosti ani účinně vyzvat k tomu, aby si zástupce sám zvolil, protože mu nebylo možno doručit ani na nejnověji ohlášenou adresu. Žalobce tedy není zastoupen, ačkoli zastoupení advokátem je v řízení o kasační stížnosti povinné (srov. , ); ve věci tak není dána jedna z podmínek řízení, jejíž splnění je nezbytné pro to, aby soud mohl o věci nadále vést řízení a rozhodnout o ní. Nedostatek této podmínky řízení by se žalobcovou součinností patrně bylo možno odstranit; protože však žalobce nesdělil cizinecké policii skutečné a aktuální místo svého pobytu, jak mu ukládá zákon, a ani soudu se tento údaj nepodařilo zjistit, neumožnil soudu vyzvat jej k nápravě tohoto nedostatku.

Skutečnost, že žalobce není zastoupen advokátem, je tak překážkou, pro niž se Nejvyšší správní soud nemůže kasační stížností věcně zabývat (tj. – v dikci ustanovení zákona o azylu – vydat „rozhodnutí ve věci“). Nejvyšší správní soud proto zastavil řízení o kasační stížnosti podle zákona o azylu a .

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2006

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu