Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 10/2005 - 48

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Milady Haplové v právní věci žalobce I. L., zastoupeného JUDr. Miroslavem Kovářem, advokátem se sídlem Praha 2, Wenzigova 5, proti žalovanému Ministerstvu dopravy, se sídlem Praha 1, nábř. Ludvíka Svobody 12, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j – 30 ze dne 30. 11. 2004,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se včas podanou kasační stížností domáhá zrušení shora nadepsaného usnesení Městského soudu v Praze. Tímto usnesením byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. 82/2003–130–SPR/2 ze dne 15. 10. 2003, kterým bylo podle , o správním řízení (dále jen „ “) zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Drážního úřadu č. j. 3-2117b/03-DÚ/Hu ze dne 21. 8. 2003 a rozhodnutí potvrzeno. Městský soud při jednání dne 30. 11 2004 odmítl žalobu podle ust. , (dále jen „ “) poté, co mu bylo přeloženo rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 26. 9. 2003 č. j. 3 2117/03-DÚ/Hu, kterým bylo žalobci zakázáno řízení drážních vozidel do doby úspěšného absolvování přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti k řízení drážních vozidel podle , o drahách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 22. 1. 2004 č. j. 106/2003–130–SPR/2, kterým bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 26. 9. 2003 zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Soud dospěl k závěru, že v daném případě bylo správními orgány o meritu pravomocně rozhodnuto a protože žaloba směřuje pouze proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření o zadržení průkazu způsobilosti k řízení drážních vozidel žalobci, odpadl důvod řízení a nejsou proto splněny jiné podmínky řízení a jejichž nedostatek je neodstranitelný.

V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává existence důvodu podle , tedy nezákonnosti rozhodnutí soudu spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, , tj. nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek rozhodnutí ve věci samé a , tj. nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. Naplnění důvodu kasační stížnosti podle spatřuje stěžovatel v tom, že soud porušil ust. , neboť nevycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době, kdy správní orgán o tzv. předběžném opatření rozhodl a ust. , když žalobu odmítl až v průběhu řízení u soudu, neboť o odmítnutí žaloby lze rozhodnout pouze tehdy, je-li žaloba věcně neprojednatelná již v okamžiku jejího podání. Nadto se domnívá, že rozhodnutí Drážního úřadu o zadržení průkazu o způsobilosti k řízení drážních vozidel formou nařízení tzv. předběžného opatření podle , bylo nezákonné. Důvod kasační stížnosti podle spatřuje v tom, že soud nedostatečně odůvodnil svůj závěr o nesplnění jiné podmínky řízení, neboť neuvedl, o jakou podmínku se jedná, když pouhý odkaz na zánik tzv. předběžného opatření nepovažuje za dostatečný. Důvod kasační stížnosti podle pak spatřuje v tom, že odmítnutí žaloby z důvodu uvedeného v nemá oporu v zákoně, neboť na tento případ nedopadá ani nepřípustnost žaloby ani kompetenční výluka. Důvod odmítnutí žaloby podle a ani jiný proto nebyl dán. Soud měl naopak vyslovit nicotnost rozhodnutí Drážního úřadu v Praze a zrušit napadené rozhodnutí žalovaného. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti nesouhlasí s námitkou stěžovatele, že rozhodnutí Drážního úřadu o předběžném opatření je nezákonné, protože úřad dané věci postupoval v souladu se a s ust. umožňující užití obecných předpisů o správním řízení. Ke zbývajícím výtkám se nevyjádřil, neboť mu to nepřísluší.

Ze správního spisu soud zjistil, že

- dne 21. 8. 2003 vydal Drážní úřad, jako drážní správní úřad ve smyslu , podle rozhodnutí o nařízení předběžného opatření o zadržení průkazu způsobilosti k řízení drážních vozidel na jméno stěžovatele s jeho platností do nabytí právní moci rozhodnutí drážního úřadu o zákazu řízení drážních vozidel.

- dne 15. 10. 2003 Ministerstvo dopravy České republiky (žalovaný), jako Drážní správní úřad podle a 56 písm. c) o odvolání stěžovatele rozhodl podle tak, že odvolání proti rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 21. 8. 2003 zamítl a uvedené rozhodnutí potvrdil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal rozhodnutí Městského soudu v Praze z hlediska uplatněných důvodů v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Stížní námitky podle ust. a písm. d) , směřující proti usnesení o odmítnutí žaloby nejsou případné, neboť z povahy rozhodnutí o věci přicházejí pro stěžovatele v úvahu pouze kasační důvody podle , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také posouzení nezákonnosti rozhodnutí spočívající v nesprávném posouzení právní otázky či vada řízení před soudem, která měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Nejvyšší správní soud se proto zabýval pouze namítaným důvodem kasační stížnosti podle , jehož naplnění stěžovatel spatřuje v tom, že předmětnou žalobu nelze odmítnout z důvodu v , neboť na danou věc nedopadá nepřípustnost žaloby ani kompetenční výluka, ale soud měl naopak vyslovit nicotnost napadeného rozhodnutí. Při posouzení této stížní námitky je Nejvyšší správní soud názoru opačného i jiného. Jak vyplývá z rozhodnutí shora uvedených, žalobou bylo napadeno rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 21. 8. 2003 o nařízení předběžného opatření. V projednávané věci bylo tedy předmětem soudního přezkumu rozhodnutí předběžné povahy. Takové rozhodnutí je ale ve smyslu ust. ze soudního přezkumu vyloučeno, a je-li vyloučeno, je žaloba ve smyslu ust. proti takovému rozhodnutí nepřípustná a proto je splněna podmínka pro odmítnutí žaloby (návrhu) ve smyslu ust. . I když Nejvyšší správní soud shledal jiné důvody pro odmítnutí žaloby v dané věci, nic to nemění na závěru, že Městský soud v Praze rozhodl správně, pokud žalobu odmítl, byť se tak mělo stát z jiných důvodů. Stížní námitku podle proto Nejvyšší správní soud shledal nedůvodnou.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. zamítl.

Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona ( ve spojení s ). Žalovaný správní orgán měl ve věci úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ( ve spojení s ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu