Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 31/2005 - 8

č. j. - 8

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce J. G., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, o vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí této věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudce JUDr. Milan Zamrazil n e n í vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo Českou správou sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) postoupeno podání žalobce označené jako „návrh na přezkoumání rozhodnutí a možnost soudního přezkumu rozhodnutí“, v němž žalobce poukazuje na to, že 22. 3. 2005 došlo ke konečnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně ve věci jeho plného invalidního důchodu. Žalovaná a Okresní správa sociálního zabezpečení však maří toto rozhodnutí a lékař na LPK jej učinil dokonce částečně invalidním, aniž by došlo v mezidobí k vyléčení jeho onemocnění cukrovkou.

Protože podání žalobce nemělo náležitosti žaloby ve smyslu , (dále jen „“), ani náležitosti podání ve smyslu a 3 téhož zákona, vyzval Krajský soud v Ústí nad Labem žalobce usnesením ze dne 21. 10. 2005, č. j. – 4, aby podepsanému soudu předložil stejnopis rozhodnutí, ohledně kterého navrhl provedení soudního přezkumu a zároveň aby uvedl, proti kterému výroku a z jakých důvodů proti tomuto rozhodnutí brojí a jak má znít verdikt (rozhodnutí) soudu. Ke splnění výše uvedených povinností mu poskytl lhůtu 3 dnů od doručení výzvy.

Žalobce na tuto výzvu reagoval žádostí ze dne 1. 11. 2005 o změnu soudce JUDr. Milana Zamrazila pro podjatost. V žádosti uvedl, že uvedený soudce se dopustil podjatosti v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. . Právník ex offo JUDr. Miroslav Zedníček, který byl žalobci ustanoven, jej donutil pro urychlení řízení „stáhnout podjatost chování soudce JUDr. Milana Zamrazila“. Při jednání, k němuž nebyl žalobce přizván, pak JUDr. Zamrazil a JUDr. Zedníček a pracovnice ČSSZ rozhodli zrušit jeho žalobu o důchod.

Krajský soud v Ústí nad Labem – soudce JUDr. Milan Zamrazil – postoupil předmětnou věc k rozhodnutí o žalobcově námitce podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V předkládací zprávě uvedl, že námitka tak, jak je odůvodněna není ve smyslu poslední souvětí přípustná, a proto ji nekomentuje.

Podle , , jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům, nebo k jejich zástupcům, je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou rovněž soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu, nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobce jako důvod podjatosti uvádí okolnost, že věc projednává soudce, který rozhodoval v jeho předchozím soudním sporu, vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o plný invalidní důchod. Poukazuje na to, že také v předchozím sporu vznesl námitku podjatosti uvedeného soudce, avšak soudem ustanovený advokát pro toto řízení jej donutil pro urychlení věci tuto námitku podjatosti „stáhnout“. Pokud jde o tvrzenou námitku podjatosti, kterou stěžovatel vyjádřil v řízení vedeném u tamního soudu pod sp. zn.14Ca 9/99, zjistil Nejvyšší správní soud z obsahu uvedeného spisu, že stěžovatel v odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 2. 2000, č. j. – 22, uváděl, že se odvolává proti uvedenému rozsudku též pro podjatost soudce. Spis byl poté předložen Vrchnímu soudu v Praze (tehdy odvolacímu soudu ve věcech správního soudnictví), který věc vrátil Krajskému soudu v Ústí nad Labem s tím, aby bylo ujasněno, zda se jedná o takovou námitku a pokud ano, aby se k ní příslušný soudce vyjádřil a poté byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze spolu s odvoláním ve věci samé. Dne 26. 9. 2000 k výzvě soudu na doplnění námitky podjatosti ve smyslu požadavku odvolacího soudu, sdělil stěžovatel písemně, že na podané námitce podjatosti po poradě se svým právním zástupcem netrvá a bere ji zpět. Vrchní soud v Praze poté ve svém zrušovacím usnesení ze dne 8. 3. 2001, sp. zn. , jímž zrušil rozsudek krajského soudu ve věci samé, k námitce podjatosti uvedl, že vzhledem k tomu, že stěžovatel od původně vznesené námitky ustoupil, nebylo k ní již dále přihlíženo.

Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listinných základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup vyjímečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vyjímečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci, nebo jeho rozhodování ve věcech jiných. Žalobcem tvrzený důvod tak, jak byl uveden, totiž postup JUDr. Milana Zamrazila v jiné jeho věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. , který neodpovídal žalobcovým představám, není tudíž důvodem k vyloučení soudce ve smyslu výše citovaného ustanovení Ke stěžovatelem vznesené námitce podjatosti uvedeného soudce vyjádřené v předchozím řízení nebylo přihlíženo, neboť žalobce na této námitce netrval, písemně uvedl, že od ní upouští. Z obsahu tohoto jeho písemného úkonu nelze dovodit, že by byl k němu donucen, jak stěžovatel namítá. Podle názoru Nejvyššího správního soud takový důvod nemůže představovat okolnost, jež by vedla k vyloučení soudce a není způsobilý založit úvahy o pochybnostech o nepodjatosti soudce. Z vyjádření soudce JUDr. Milana Zamrazila lze dovodit, že žádný vztah k věci, resp. k žalované České správě sociálního zabezpečení nemá. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věcí může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat. O takový případ však v projednávané věci nejde, když okolnost spočívající v rozhodnutí uvedeného soudce v jiné věci téhož účastníka, které byť je z hlediska jím uplatněného nároku pro něho nepříznivé, není důvodem k vyloučení soudce ve smyslu poslední věty

Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že zde důvod pro vyloučení soudce JUDr. Milana Zamrazila není dán. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel fakticky relevantní důvod neuvedl (ostatně jej neuvedl ani ve věci vedené pod sp. zn. a ostatně, jak již bylo výše uvedeno, od vznesené námitky podjatosti upustil) a soudce, který má věc rozhodovat takovýto důvod sám rovněž neshledává, nemohl Nejvyšší správní soud rozhodnout jinak, než-li tak, že soudce JUDr. Milan Zamrazil není vyloučen z projednávání a rozhodnutí této věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( acontr.).

V Brně dne 14. března 2006

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu