Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 449/2004 - 59

- 60

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: A. B., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o přezkoumání rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 10. 2003, č. j. OAM-1527/AŘ-2002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2004 č. j. – 47,

t a k t o:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále i „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2004, č.j. – 47, kterým byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti podané proti rozsudku téhož soudu ze dne 31. 3. 2004, č. j. - 30.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2004, č. j. - 30 byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 10. 2003, č. j. OAM-1527/AŘ-2002 o zamítnutí rozkladu a potvrzení rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 1. 11. 2001, č. j. OAM-1145/VL-07-P19-2000, kterým nebyl žalobci udělen azyl dle ustanovení , , 2 a zákona č. , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci, a zároveň bylo rozhodnuto, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení téhož zákona. V kasační stížnosti podané proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze stěžovatel požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů

Městský soud v Praze žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce usnesením ze dne 13. 10. 2004, č. j. – 47 nevyhověl, neboť stěžovatel nepředložil řádně vyplněný formulář – potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, a soud tak nemohl posoudit, zda jsou u stěžovatele předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tedy nemohl posoudit splnění předpokladů dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Stěžovatel proti citovanému usnesení podal kasační stížnost, ve které uvedl, že s usnesením nesouhlasí, protože v průběhu azylového řízení se několikrát změnil azylový zákon, a kvůli špatné znalosti českého jazyka neměl možnost prostudovat tyto změny. Stěžovatel navrhuje zrušení napadeného usnesení.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda lze kasační stížnost meritorně projednat, a posuzoval tedy, zda kasační stížnost splňuje předepsané náležitosti a zda je přípustná.

Kasační stížnost je opravným prostředkem směřujícím proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, přičemž ji lze podat pouze z kasačních důvodů taxativně stanovených v až e) Dle ustanovení není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v . Neobsahuje-li přitom žádný kasační důvod, soud postupuje podle ustanovení a ustanovení ve spojení s a stěžovatele vyzve k doplnění kasační stížnosti.

Stěžovatel v kasační stížnosti výslovně a výlučně namítá jen změny azylového zákona a nemožnost tyto změny prostudovat v důsledku své špatné znalosti českého jazyka. Je-li Nejvyšší správní soud podle a 3 zásadně vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími důvody, mohl se zabývat toliko těmito tvrzeními stěžovatele. Lze li však kasační stížnost podat toliko z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem dle , vad řízení podle , zmatečnosti řízení před soudem dle , nepřezkoumatelnosti podle či nezákonnosti v případech, je-li návrh odmítnut nebo řízení zastaveno dle , pak důvody uplatněné stěžovatelem v kasační stížnosti nelze za žádný z citovaných zákonných důvodů podání kasační stížnosti považovat.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost stěžovatele obsahovala toliko takové důvody, které nelze subsumovat pod kasační důvody stanovené v až e) Nebylo tedy třeba stěžovatele vyzývat k doplnění kasační stížnosti podle ustanovení a a o důsledcích případného nedoplnění jej poučovat, avšak Nejvyšší správní soud musel kasační stížnost odmítnout podle ustanovení ve spojení s za použití

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. března 2006

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu