Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 430/2005 - 75

č. j. - 77

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. M., zastoupený opatrovníkem paní B. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, PSČ: 170 34, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2005, č. j. - 42,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 4. 2005, č. j. - 42, zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-412/LE PA03-PA03-2004 ze dne 26. 7. 2004 a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím správního orgánu nebyl žalobci udělen azyl podle , , 2 a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalovaný současně vyslovil, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu . Soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 21. 6. 2005 kasační stížnost a požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Současně uvedl, že odůvodnění této kasační stížnosti podá jeho právní zástupce. Podáním osobně doručeným Krajskému soudu v Brně dne 1. 7. 2005 požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu

Vzhledem k tomu, že stěžovatel požádal soud o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, krajský soud mu dne 23. 6. 2005 zaslal na adresu uvedenou v kasační stížnosti (ubytovna T., P. 9, P. 65/B) formulář potvrzení o příjmech a majetkových poměrech. Tato zásilka se však dne 29. 6. 2004 vrátila zpět s odůvodněním, že se stěžovatel odstěhoval bez udání adresy.

Krajský soud proto zjišťoval poslední známý pobyt stěžovatele. Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie krajskému soudu přípisem doručeným dne 12. 7. 2005 sdělila, že stěžovatel má vydáno vízum za účelem strpění platné do 26. 6. 2006 a poslední adresa jeho pobytu je P. s. K., K. 20. Krajský soud proto dne 15. 7. 2005 odeslal formulář potvrzení o příjmech a majetkových poměrech na adresu stěžovatele do P. s. K., zásilka se však dne 25. 7. 2005 vrátila zpět.

Podle údajů z evidence žalovaného stěžovatel odešel dne 15. 5. 2005 z Pobytového střediska K. na propustku platnou do 15. 6. 2005, po tuto dobu měl pobývat v ubytovně v Praze. Vzhledem k tomu, že se v době platnosti propustky nevrátil, byl mu dne 16. 6. 2005 zaznamenán svévolný odchod z pobytového střediska. Podle informací Policie České republiky stěžovatel dne 16. 6. 2005 svévolně odešel z Pobytového střediska K. a dosud se nikde k pobytu nepřihlásil. Stěžovatel má vydáno vízum za účelem strpění platné do 26. 6. 2006 a jeho současný pobyt na území České republiky není znám.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 9. 2005, č. j. - 68, ustanovil stěžovateli opatrovníka paní B. S., vedoucí kanceláře Krajského soudu v Brně. V odůvodnění uvedl, že pobyt stěžovatele není soudu znám, proto mu soud podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s ustanovením ustanovil opatrovníka.

Podle ustanovení soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle ustanovení , ve znění účinném do 12. 10. 2005, soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (stěžovatele) a tato skutečnost brání nejméně po dobu devadesáti dnů rozhodnutí ve věci.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, bylo-li nutné kasační stížnost ve věci azylu doplnit v osobní součinnosti se stěžovatelem, aby ji bylo možno projednat, avšak pobyt stěžovatele se po podání stížnosti stal neznámým, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastaví podle (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č. j. - 50).

Nejvyšší správní soud konstatuje, že není pochyb o tom, že místo pobytu stěžovatele na území České republiky není známo. Tato skutečnost přetrvává již od července 2005, tedy více než 90 dnů, a Nejvyšší správní soud si ji před vydáním tohoto rozhodnutí ověřil u žalovaného (v Pobytovém středisku K.) a rovněž u Policie České republiky. Krajský soud stěžovateli k ochraně jeho práv ustanovil opatrovníka. První podmínka pro zastavení řízení podle , ve znění účinném do 12. 10. 2005, tedy byla podle názoru Nejvyššího správního soudu naplněna.

Nejvyšší správní soud dále posuzoval, zda neznámý pobyt stěžovatele brání rozhodnutí ve věci, a zjistil, že stěžovatel není zastoupen advokátem a podaná kasační stížnost trpí vadami, které znemožňují přezkum rozhodnutí krajského soudu, neboť neuvádí rozsah napadení tohoto rozhodnutí, ani důvody kasační stížnosti ve smyslu

Vzhledem k tomu, že stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů a soud před rozhodnutím o této žádosti musí podle posoudit, zda jsou splněny podmínky pro osvobození stěžovatele od soudních poplatků, je v této fázi řízení nezbytná součinnost stěžovatele, neboť jeho opatrovník není znalý majetkových poměrů stěžovatele. Rovněž k odstranění vad kasační stížnosti je podle názoru Nejvyššího správního soudu nezbytná osobní součinnost stěžovatele; nelze požadovat po ustanoveném opatrovníkovi stěžovatele, aby bez osobního kontaktu se stěžovatelem sám vyhledával a domýšlel důvody kasační stížnosti ve věci týkající se osoby stěžovatele.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel je neznámého pobytu, což po dobu více než 90 dnů brání rozhodnutí o podané kasační stížnosti, když stěžovatel není zastoupen a kasační stížnost trpí odstranitelnými vadami, jejichž odstranění není bez součinnosti stěžovatele možné.

Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že všechny zákonné podmínky ustanovení , ve znění účinném do 12. 10. 2005, byly naplněny, a proto Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením za použití téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.

Za této procesní situace, kdy bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení a rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. února 2006

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu