Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 225/2005 - 56

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobkyně: S. S., zast. advokátkou Mgr. Danielou Šenarovou, se sídlem AK Čínská 883/14, Praha 6 - Dejvice, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2005, č. j. – 32,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2005, č. j. – 32 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 18. 6. 2003, č. j. OAM-11929/VL-07-P05-2001. Tímto rozhodnutím nebyl stěžovatelce udělen azyl pro nesplnění podmínek , a 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). Současně bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování dle cit. zákona. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka žalobu, kterou krajský soud výše označeným rozsudkem zamítl.

Kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku krajského soudu, uplatňuje přitom důvody dle ust. , b) a d) , ). Stěžovatelka předně namítá, že v žalobě uvedla jak důvody právní, kdy namítala nedostatečně zjištěný skutkový stav, namítala konkrétní porušení , a to zejména ust. , neboť z rozhodnutí nevyplynulo, že správní orgán vzal v úvahu veškeré skutečnosti vztahující se k jejímu případu a v odůvodnění se nevypořádal se všemi provedenými důkazy. Uvedla též důvody skutkové, kdy namítala, že s ohledem na zdravotní stav její dcery nebyla na straně správního orgánu dostatečně zvážena možnost udělení azylu dle . Vzhledem k poměrům panujícím v její zemi, nebyla správním orgánem dostatečně posouzena její žádost ve vztahu k ust. zákona o azylu. Soud uvedl v odůvodnění rozsudku, že správní orgán se zabýval všemi tvrzeními stěžovatelky a po jejich vyhodnocení ve vztahu k ní dospěl ke správnému závěru, že stěžovatelka nesplňuje předepsané podmínky pro udělení azylu. K těmto závěrům soudu stěžovatelka namítá, že jí uplatněné námitky v žalobě se týkaly právě té vady správního rozhodnutí, která spočívala v tom, že si správní orgán pro posouzení její žádosti ohledně možného udělení humanitárního azylu žádné podklady neobstaral. Prosté konstatování, že po posouzení osobní situace stěžovatelky a poměrů v její zemi se humanitární azyl neuděluje, nelze označit za úvahu, ze které by bylo patrné, jakým způsobem a na základě jakých podkladů k tomuto závěru správní orgán dospěl. Právě do oblasti shromáždění důkazů a podkladů pro rozhodnutí směřovala námitka stěžovatelky, když namítala, že správní orgán vycházel pouze z obecných informací, týkajících se situace v oblasti dodržování lidských práv na Ukrajině; takové posouzení není vzhledem ke specifičnosti jí uváděných důvodů dostatečné proto, aby si správní orgán mohl učinit objektivní představu o tom, jaká péče bude dceři stěžovatelky poskytnuta v zemi původu, pokud bude nucena se do ní vrátit. Stěžovatelka uplatňuje dále v kasační stížnosti důvod dle a namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku krajského soudu spočívající v nedostatku odůvodnění rozhodnutí ve vztahu k napadenému výroku o neexistenci překážky vycestování ve smyslu ust. zákona o azylu. Napadala-li stěžovatelka správní rozhodnutí v celém rozsahu, tedy všechny tři části výroku rozhodnutí a krajský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, bylo jeho povinností zdůvodnit, na základě jakých podkladů a úvah k takovému závěru dospěl. Krajský soud zamítl žalobu v celém rozsahu, v odůvodnění svého rozhodnutí však uvádí toliko skutečnosti, které jej vedly k závěru, že žádost stěžovatelky o azyl nebyla důvodná ve smyslu ust. zákona o azylu. Rozhodnutí je však prosto jakéhokoli odůvodnění, které by objasňovalo zamítnutí žaloby v ostatních jejích částech. Stěžovatelka je s ohledem na shora uvedené, že soud se dostatečně nevypořádal se všemi námitkami, které v žalobě uvedla. Z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve svém vyjádření k podané kasační stížnosti uvedl, že považuje napadený rozsudek krajského soudu i svoje rozhodnutí za vydaná v souladu se zákonem a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.

Nejvyšší správní soud nejprve vážil nezbytnost rozhodnutí o žádosti o odkladný účinek kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že o ní není třeba rozhodovat, neboť věc byla vyřízena v souladu s ust. přednostně; přitom žadatelka je chráněna před důsledky rozhodnutí krajského soudu režimem pobytu za účelem strpění podle , 2 zákona o azylu. Při rozhodnutí o kasační stížnosti je rozhodnutí o odkladném účinku nadbytečné, neboť obecně může přiznání odkladného účinku kasační stížnosti přinést ochranu jen do doby rozhodnutí o této stížnosti.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze v mezích důvodů uplatněných ve smyslu ust. , b) a d) a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Stěžovatelka kromě výše uvedených důvodů výslovně uplatňuje i důvod uvedený v (nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé). Prvotní je v dané věci právě tato uplatněná námitka nepřezkoumatelnosti, neboť v případě její důvodnosti by nebylo třeba vážit další kasační námitky. Stěžovatelka spatřuje nepřezkoumatelnost rozsudku v tom, že krajský soud v řízení o žalobě nepřezkoumal rozhodnutí žalovaného v požadovaném rozsahu žaloby, když zcela pominul otázku překážky vycestování podle zákona o azylu, ačkoli stěžovatelka tuto skutečnost v žalobě uplatnila. Krajský soud se k této žalobní námitce stěžovatelky vůbec nevyjádřil.

Z hlavy páté d vyplývá obecný požadavek, podle něhož jsou soudy povinny svá rozhodnutí řádně zdůvodnit. Absence řádného odůvodnění napadeného rozhodnutí tak vede k nepřezkoumatelnosti. Povinností soudu v řízení o žalobě je přezkoumání rozhodnutí v celém rozsahu uplatněných žalobních námitek. Nezabýval-li se krajský soud veškerými žalobními námitkami, konkrétně námitkou stran překážky vycestování uplatněnou pod bodem III. 6 žaloby, porušil tak ust.

Vzhledem k tomu, že předmětem přezkumu Nejvyššího správního soudu v řízení o kasační stížnosti je pravomocné rozhodnutí krajského soudu a ten se v daném rozhodnutí řádně nevypořádal s uplatněnými žalobními body, nelze než jeho rozhodnutí zrušit a věc mu vrátit, neboť za dané situace nemůže Nejvyšší správní soud věc přezkoumávat. Rozsudek krajského soudu je tak nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, a to ve smyslu v , proto napadený rozsudek Krajského soudu v Praze postupem podle zrušil.

Krajský soud v Praze je v dalším řízení, v němž se bude v souladu s ust. zabývat veškerými žalobními body a náležitě se v odůvodnění vypořádá s otázkou překážky vycestování, vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku ( ).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Krajský soud v Praze v novém rozhodnutí ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 11. ledna 2006

JUDr. Václav Novotný

předseda senátu