Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 58/2005 - 61

č. j. - 61

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy, v právní věci stěžovatelky: M. H., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, sídlem Praha 3, Orlická 4, v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2005, č. j. – 24,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2005, č. j. – 24, byla odmítnuta žaloba stěžovatelky, jíž se domáhala zrušení platebního výměru Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR ze dne 8. 12. 2004, č. 2140417121, ve výši 111 127 Kč, a č. 4240417122, ve výši 62 357 Kč. Soud dospěl k závěru, že žaloba je nepřípustná ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), neboť žalobkyně před jejím podáním nevyčerpala žádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem; teprve až ve věci nedoplatku pojistného rozhodne odvolací správní orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (tedy Rozhodčí orgán této pojišťovny), a pokud žalobkyně nebude s tímto rozhodnutím souhlasit, může podat žalobu proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu podle a domáhat se jeho zrušení, příp. i zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

Proti citovanému usnesení brojila stěžovatelka jednak podáním nazvaným „Vyjádření žalobkyně na žalovanou Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR – Praha“ ze dne 18. 3. 2005, které téhož dne osobně doručila na Městský soud v Praze, a jednak přípisem nazvaným „Kasační stížnost“ zaslaným dne 19. 3. 2005 na adresu Nejvyššího správního soudu.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2005, č. j. – 37, byla stěžovatelka vyzvána, aby podání ze dne 18. 3. 2005, které uvedený soud podle jeho obsahu posoudil jako kasační stížnost proti shora v návětí citovanému usnesení, doplnila o důvody kasační stížnosti ve smyslu a prokázala své zastoupení advokátem ve smyslu , které je pro řízení o kasační stížnosti povinné.

Na výzvu o odstranění vad podání reagovala stěžovatelka přípisem ze dne 20. 4. 2005, ve kterém Městský soud v Praze žádala o zaslání nového usnesení č. j. – 37, a to v originálu, neboť jí obdržené usnesení neobsahovalo vlastnoruční podpis předsedy senátu Mgr. J. T. V přípise dále poukazovala na to, že v usnesení nebyl uveden její obecný zmocněnec, pan Š. S., a že došlo k nesprávnému označení jejího jména. Stěžovatelka se rovněž dožadovala nařízení 1. přezkumného jednání ve věci podané žaloby proti žalované a také toho, aby Městský soud v Praze akceptoval jejího obecného zmocněnce k zastupování ve věci žaloby č. j. – 37 a přiznal ji osvobození od soudních poplatků.

V reakci na přípis stěžovatelky vydal Městský soud v Praze dne 22. 4. 2005 usnesení č. j. – 49, jímž stěžovatelku opět vyzval k odstranění vad podání ve smyslu ustanovení a 105 odst. 2 Stěžovatelka byla tímto usnesením upozorněna na to, že pokud nebude podání řádně opraveno a doplněno, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne.

Poté, co ani opakovaná výzva nevedla k odstranění vad, neboť jedinou reakcí stěžovatelky bylo zaslání přípisu obdobného obsahu jako tomu bylo v případě jejího podání ze dne 20. 4. 2005, Městský soud v Praze předložil věc zdejšímu soudu k rozhodnutí.

Podle ustanovení lze kasační stížnost podat pouze z důvodu tvrzené: a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení; b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost; c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce; d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé; e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

Podle ustanovení musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelka v řízení vystupuje jako osoba bez uvedeného právnického vzdělání a nedokládá (ostatně ani netvrdí), že by její manžel (Š. S.), který ji zastupoval jako obecný zmocněnec v řízení před Městským soudem v Praze, takové, zákonem předepsané, vzdělání měl.

Podle ustanovení § 106 odst. 1 musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Podle odst. 3 téhož ustanovení nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

Protože stěžovatelka nedoložila své zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti, přičemž její kasační stížnost obsahovala toliko některé náležitosti podání podle , nikoliv však náležitosti kasační stížnosti ve smyslu a tyto vady nebyly k výzvě soudu odstraněny (vzdor tomu, že výzva obsahovala potřebné údaje o tom, v čem je podání neúplné a jakým způsobem je třeba doplnění provést), ačkoli jde o nedostatky bránící věcnému vyřízení kasační stížnosti, musel Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením , a kasační stížnost odmítnout. O tomto následku byla stěžovatelka výslovně poučena.

Nutno dodat, že se stěžovatelka mýlí, pokud ve svém „odvolání“ namítá, že napadené usnesení Městského soudu v Praze není právoplatné, protože není opatřeno vlastnoručním podpisem předsedy senátu Mgr. J. T. Podle ustanovení podepisuje rozsudek (jeho originál založený ve spise) předseda senátu a nemůže-li tak učinit, jiný člen senátu. Ve smyslu ustanovení platí totéž přiměřeně též o podpisu usnesení. Tento požadavek byl v projednávané věci splněn. Podle vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, stejnopisy rozhodnutí, které jsou doručovány účastníkům, již nepodepisuje; za správnost vyhotovení odpovídá příslušná pracovnice soudu, která stejnopis vyhotovila. Tento požadavek je rovněž v projednávané věci splněn. Ostatní členové senátu podepisují pouze protokol o hlasování, který je k rozhodnutí připojen. Tato povinnost byla rovněž v projednávané věci splněna, o čemž se členové senátu Nejvyššího správního soudu přesvědčili otevřením protokolu o hlasování, jak jim to procesní předpisy dovolují.

Podle a nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu