Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 198/2005 - 71

č. j. -71

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: T. X. T., proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 21. 1. 2005, č. j. OAM-38/LE-B02-B02-2005, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 3. 2005, č. j. -23,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 21. 1. 2005 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu.

Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, zamítl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 24. 3. 2005. Rozsudek byl žalobci doručen 1. 4. 2005.

Dne 25. 4. 2005 byla Krajskému soudu v Plzni doručena první kasační stížnost v žalobcově věci; tu však Nejvyšší správní soud odmítl svým usnesením ze dne 29. 6. 2005, č. j. -50, jako opožděnou (lhůta pro podání kasační stížnosti totiž uplynula dne 15. 4. 2005; žalobcův zástupce, Mgr. Alexandr Vaškevič, však podal kasační stížnost osobně u soudu až 25. 4. 2005).

Dne 27. 9. 2005 byla Krajskému soudu v Plzni doručena (resp. u něj osobně podána) další kasační stížnost proti témuž rozsudku tohoto soudu ze dne 24. 3. 2005; tentokrát ji v zastoupení žalobce podal advokát JUDr. Zdeněk Pánek. V kasační stížnosti žalobce - odvolávaje se na – brojil zejména proti opomenutí žalovaného posuzovat i případné okolnosti pro udělení humanitárního azylu ve smyslu zákona o azylu. Zdůraznil, že ztratil jakýkoli občanský a ekonomický kontakt se svým rodištěm: je svobodný, nemá sourozence a zemřel mu otec, v místě bydliště prodal dům a po návratu by se z něj stal bezdomovec. Dodal, že v České republice nikdy nebyl soudně trestán a i nadále se hodlá chovat v souladu se zákonem. Navrhl proto, aby rozsudek Krajského soudu v Plzni byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Požádal též o to, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek; tato žádost se však - s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou.

Krajský soud v Plzni upozornil žalobcova advokáta přípisem z 3. 10. 2005, že o kasační stížnosti směřující proti jeho rozsudku z 24. 3. 2005 již Nejvyšší správní soud rozhodoval, a vyzval jej k vyjádření. Advokát na výzvu nijak nereagoval ani ve stanovené lhůtě, ani později, a krajský soud tak předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Kasační stížnost je opožděná.

Jak už bylo uvedeno v předchozím rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni byl žalobci doručen 1. 4. 2005, a lhůta pro podání kasační stížnosti tak skončila 15. 4. 2005. Jakoukoli kasační stížnost podanou po tomto datu – za předpokladu, že žalobci bylo napadené rozhodnutí řádně doručeno, což se v daném případě stalo – je tak nutno považovat za opožděnou. Opožděná byla kasační stížnost podaná 25. 4. 2005, opožděná je i tato kasační stížnost podaná 27. 9. 2005 a opožděná by byla i každá další kasační stížnost podaná v této věci, neboť lhůta k jejímu podání již jednou uplynula, její zmeškání nelze prominout a nelze ji ani navrátit. Žalobci jistě nelze bránit v tom, aby se pokoušel domoci projednání své věci v kasačním řízení; s ohledem na vypršení dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti je však jeho snaha marná a ani v budoucnu by nemohla vést k tomu, aby se Nejvyšší správní soud jakoukoli další žalobcovou kasační stížností v této záležitosti věcně zabýval.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou [ ].

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 8. prosince 2005

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu