Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 21/2004 - 25

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a Mgr. Evy Kyselé v právní věci žalobce B. K., zastoupeného JUDr. Františkem Maderem, advokátem, se sídlem Spojů 835/2, Ostrava - Poruba, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 3. 2004, č. j. - 9,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo odmítnuto řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalované ve věci přiznání starobního důchodu v nesprávné výši. V odůvodnění napadeného usnesení soud uvádí, že stěžovatel byl usnesením ze dne 18. 7. 2003, č. j. - 4, soudem vyzván, aby ve lhůtě 15-ti dnů odstranil vady svého podání, a zároveň byl podrobně poučen, v jakém směru je nutno podání opravit a doplnit. Rovněž byl poučen, že pokud nebude jeho podání opraveno a doplněno ve stanovené lhůtě, bude jeho žaloba odmítnuta. Na uvedenou výzvu stěžovatel reagoval přípisem ze dne 18. 8. 2003, v němž požádal o pozastavení řízení proti rozhodnutí žalované, vady svého podání však neodstranil. Proto krajský soud řízení podle věty druhé , (dále jen „ “), odmítl.

Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost. V ní uvádí, že soud nevzal v úvahu jeho žádost o přerušení řízení ze dne 18. 8. 2003, a ve vztahu k jednotlivým bodům výzvy k odstranění vad podání sděluje dílčí námitky. Závěrem konstatuje, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě vyšlo z formálního posouzení žaloby, a proto navrhuje jeho zrušení a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ponechala kasační stížnost bez vyjádření, jelikož se zcela ztotožňuje s právním názorem vyjádřeným v napadeném usnesení.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného usnesení ( ), a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo ( ), stěžovatel je zastoupen advokátem ( ). Z obsahu podání lze dovodit, že stěžovatel namítá kasační důvod podle , a kasační stížnost je tedy přípustná.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí po věcné stránce včetně hledisek dle a 3 a dospěl k názoru, že kasační stížnost není důvodná.

Stěžovatel namítá důvod obsažený v , podle kterého lze namítat nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

Podle musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání, v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní údaje uvede jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. Podání, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů.

Žaloba kromě obecných náležitostí podání ( a 3) musí obsahovat podle označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a návrh výroku rozsudku.

Stěžovatel ve svém podání označeném jako „Podání žaloby proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze o přiznání starobního důchodu z důvodu, že je stanoven v nesprávné výši.“ Kromě uvedení svého jména a rodného čísla vůbec neuvádí, jaké rozhodnutí žalované napadá, kdy bylo vydáno a kdy mu bylo doručeno. Rovněž v něm chybí jasná formulace žalobního návrhu či jednotlivé žalobní body. Nejvyšší správní soud proto neshledal, že by výzva k odstranění vad podání (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2003, č. j. - 4) byla důsledkem formálního posouzení žaloby. Zejména pokud se jedná o body 4 a 5 výzvy k odstranění vad podání (přesné označení napadeného rozhodnutí a tvrzené důvody nezákonnosti tohoto rozhodnutí) nelze souhlasit se stěžovatelovými námitkami, že jde o skutečnosti zjistitelné z textu žaloby nebo že je má soud znát z jiných obdobných případů. V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle a 3 , a jednak náležitosti žaloby podle až f) Neobsahuje-li žaloba tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti rovněž neobsahuje, soud žalobu odmítne ( ).

K námitce, že soud nezohlednil stěžovatelovu žádost o pozastavení řízení, Nejvyšší správní soud uvádí, že ani tímto podáním stěžovatel neodstranil vady podání, k čemuž byl soudem vyzván a byl zároveň i poučen o možných následcích. Krajský soud proto nepochybil, když řízení o žalobě odmítl. K tomu je třeba poznamenat, že krajský soud ani nemohl rozhodovat o návrhu na přerušení řízení podle , když stěžovatel neuvedl, o jaké rozhodnutí se jedná, u kterého se domáhá soudního přezkumu.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( ).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , 2 ve spojení s Protože žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, je správním orgánem a v dané věci jde o věc důchodového pojištění, nemá žalovaná právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 15. prosince 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu