Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 421/2005 - 53

č. j. – 53

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: V. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 7. 2005, č. j. – 37,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 7. 2005, č. j. – 37 zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2004, č. j. OAM-2170/VL-10-12-2004, jímž nebyl žalobci udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a současně bylo vysloveno, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu . Uvedený soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení , (dále jen „ “) zamítl.

Kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu v Ostravě dne 12. 10. 2005 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku (v kasační stížnosti je nesprávně uvedeno usnesení) Krajského soudu v Ostravě č. j. – 37, a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Stěžovatel uvedl, že s tímto „usnesením“ v plném rozsahu nesouhlasí, neboť je přesvědčen, že bylo vydáno v rozporu se zákonem. Nezákonnost rozhodnutí spatřuje v nesprávném posouzení právní otázky soudem a vytýká uvedenému soudu, že neposoudil jeho žádost o sloučení věci a nařízení jednání. Připomíná, že by při případném návratu na Ukrajinu byl vystaven značným těžkostem. Dovolává se kasačního důvodu uvedeného v Vzhledem k tomu, že podle ustanovení musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem a vzhledem k tomu, že nemá právnické vzdělání a jakékoliv prostředky k úhradě odměny právnímu zástupci, vyslovil stěžovatel přesvědčení, že jsou u něho splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a požádal proto o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti soudem. Navrhoval současně, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

Ze spisu vyplývá, že napadený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, byl stěžovateli doručován na jím uvedenou adresu – Č. L. – D., L. 52. Podle záznamu pošty na doručence od obálky určené do vlastních rukou adresáta, nebyl stěžovatel dne 29. 8. 2005 při pokusu o doručení zásilky v místě doručování zastižen, a proto mu téhož dne byla obálka s písemností uložena na poště a adresátu o tom byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Stěžovatel si však zásilku v úložní lhůtě (která skončila 14. 9. 2005) nevyzvedl a ta byla vrácena téhož dne zpět Krajskému soudu v Ostravě. Z úředního záznamu učiněného pracovníkem Krajského soudu v Ostravě dne 6. 10. 2005 vyplývá, že k telefonické žádosti žalobce byl mu znovu zaslán již pravomocný rozsudek na výše uvedenou adresu, tj. Č. L. – D., L. 52. Podle obsahu doručeny založené ve spise, byla tato písemnost převzata stěžovatelem na poště v Č. L. dne 10. 10. 2005, což stěžovatel stvrdil svým podpisem.

Kasační stížnost proti uvedenému rozsudku podal stěžovatel osobně u Krajského soudu v Ostravě dne 12. 10. 2005 a Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než konstatovat, že byla podána opožděně.

Při doručování písemností určených fyzickým osobám v souladu s ustanovením v návaznosti na ustanovení , 2 a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) platí, že písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, místa podnikání, pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. V projednávané věci stěžovatel v řízení před krajským soudem uváděl adresu Č. L. – D., L. 52 a na tuto adresu mu také Krajský soud v Ostravě písemnost doručoval. Stěžovatel však nebyl v místě doručování zastižen, přičemž podle ustanovení platí, že nebyla-li fyzická osoba zastižena na uvedené adrese a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost uloží na poště. Podle doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, se považuje za uloženou dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování ani jinde příjemce nezastihl. Podle , byla-li písemnost uložena, zanechá se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle odst. 4 téhož ustanovení, nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou (kterou je nepochybně rozsudek krajského soudu), do 10-ti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

V projednávané věci byl dodržen poštou takto předepsaný postup a písemnost byla po bezvýsledném pokusu o její doručení na stěžovatelem uvedené adrese, uložena téhož dne, tj. 29. 8. 2005 na poště a stěžovatel o uložení písemnosti, jak vyplývá z údajů na doručence zásilky založené ve spise, byl vyrozuměn s výzvou, aby si písemnost vyzvedl, s poučením o následcích nevyhovění takové výzvě. Stěžovatel si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedl a za den doručení zásilky určené do vlastních rukou je nutno považovat desátý den od uložení písemnosti, tj. čtvrtek dne 8. 9. 2005. Od tohoto data se pak odvíjí dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti.

V souladu s ustanovením musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, jenž určil počátek lhůty. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (dnem „doručení“) byl v projednávané věci čtvrtek dne 8. 9. 2005 (desátý den od uložení zásilky na poště), jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl pak čtvrtek dne 22. 9. 2005. Tento den se svým označením – čtvrtek – shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout ( ).

Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla u Krajského soudu v Ostravě podána osobně až dne 12. 10. 2005, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání předmětné kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud ji musel proto jako opožděnou podle ve spojení s odmítnout, aniž by se mohl zabývat její důvodností.

Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani ta skutečnost, že stěžovateli byl k jeho telefonické žádosti zaslán Krajským soudem v Ostravě stejnopis napadeného rozsudku a on si tuto zásilku osobně převzal na poště v Č. L. dne 10. 10. 2005. I za této situace je třeba vycházet z fikce doručení jemu zasílaného rozsudku postupem upraveným v . V souladu s je dnem doručení čtvrtek 8. 9. 2005. Pro úplnost nutno uvést, že v kasační stížnosti stěžovatel uvádí novou adresu místa svého pobytu S. u Č. L. č. 562, nicméně rozsudek Krajského soudu v Ostravě mu byl doručován na původně uvedenou adresu – jiná adresa nebyla krajskému soudu známa – přičemž nutno konstatovat, že na této adrese převzal stejnopis rozsudku stěžovatel ještě i dne 10. 10. 2005.

Stěžovatel v kasační stížnosti navrhoval, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle Za situace, kdy byla kasační stížnosti odmítnuta pro opožděnost, se tímto požadavkem Nejvyšší správní soud již zabývat nemohl.

Protože kasační stížnost byla podána opožděně, nebylo již třeba, aby se Krajský soud v Ostravě zabýval návrhem stěžovatele na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti, neboť vzhledem k opožděnosti jejího podání by to bylo nadbytečné.

O nákladech řízení rozhodl soudu podle ustanovení ve spojení s , podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu