Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 406/2005 - 94

č. j. - 94

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce I. P., zastoupeného opatrovnicí M. B., pracovnicí Krajského soudu v Plzni, adresa pro doručování: Veleslavínova 40, Plzeň, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 22. 1. 2003, čj. OAM-1047/AŘ-2002, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2004, č. j. - 23,

t a k t o:

I. Řízení se z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 9. 4. 2004 a doručenou Krajskému soudu v Plzni dne 13. 4. 2004 se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 27. 2. 2004, č. j. - 23. Tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí ministra vnitra, jímž byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 21. 6. 2001, čj. OAM-2566/VL-14-P07-2000. Tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobce na zahájení řízení o udělení azylu (nyní žádost o udělení azylu) podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 5. 2004, č. j. - 48, nebyl stěžovateli ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2004, č. j. - 65, a věc byla vrácena Krajskému soudu k Plzni k dalšímu řízení, v němž se měl krajský soud podrobněji zabývat majetkovými poměry žalobce a jejich vlivem na splnění předpokladu osvobození od soudních poplatků nezbytného pro ustanovení zástupce soudem.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 1. 2005, č. j. - 76, nebyl žalobci ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2004, č. j. - 23. Současně byl stěžovatel vyzván k tomu, aby si ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta, jinak bude kasační stížnost odmítnuta.

Pokus o doručení tohoto usnesení stěžovateli se nezdařil, zásilka se dne 2. 2. 2005 vrátila zpět soudu s tím, že se adresát odstěhoval bez udání adresy. Dne 3. 2. 2005 zjistil soud telefonicky, že žalobce dne 24. 7. 2004 ukončil pracovní poměr u společnosti A&S E., s. r. o. a vrátil se s těhotnou manželkou zpět do Lotyšska. Soud se poté písemně dotázal Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Plzeň, oddělení cizinecké policie Cheb, zda je žalobce stále hlášen na adrese B. 43, A., či zda je správná informace o tom, že opustil Českou republiku. Přípisem ze dne 15. 2. 2005 sdělilo soudu Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, mu není známa jiná adresa žalobce než B. 43, A. Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Plzeň, oddělení cizinecké policie Cheb, soudu dne 25. 2. 2005 sdělilo, že žalobce je stále hlášen na adrese B. 43, A., a že dne 21. 2. 2005 bylo na této adrese provedeno šetření, přičemž zvonek ani schránka nebyly označeny jménem žalobce a v době kontroly na zvonění nikdo nereagoval.

Jelikož je stěžovatel neznámého pobytu, byla mu usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 3. 2005, č. j. - 86, podle použitého přiměřeně podle ustanovena opatrovnicí M. B., pracovnice Krajského soudu v Plzni. Usnesení nabylo právní moci dne 19. 3. 2005.

Podle soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle zákona o azylu ve znění účinném do 12. 10. 2005 soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci. V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu stěžovatele na území České republiky není známé; tato skutečnost přetrvává již od února 2005 a Nejvyšší správní soud si ji před vydáním svého rozhodnutí ověřil z internetové databáze žalovaného. Bylo tedy konstatováno, že stěžovatel je neznámého pobytu, a k ochraně jeho práv mu byla krajským soudem ustanovena opatrovnice. Rozhodnutí ve věci samé brání v souzené věci skutečnost, že bez stěžovatelovy součinnosti není možné odstranit nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti spočívající v povinném zastoupení stěžovatele advokátem; bez toho, že by byl stěžovatel zastoupen advokátem, nelze o kasační stížnosti meritorně rozhodnout. Nejvyšší správní soud proto v souladu s zákona o azylu ve znění účinném do 12. 10. 2005 usnesením rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle použitého přiměřeně podle Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle věty prvé za použití nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2005

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu