Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 34/2005 - 41

č. j. - 41

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Evy Kyselé v právní věci žalobce: J. P. proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor územního a stavebního řízení, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu na vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování této věci,

t a k t o :

Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková, Mgr. Martin Kříž a JUDr. Ivanka Havlíková, n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce J. P. podal dne 6. 5. 2005 u Městského soudu v Praze žalobu směřující proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru územního a stavebního řízení, ze dne 18. 4. 2005, č. j. ÚSŘ/1649/05/Ko a dále proti rozhodnutí téhož orgánu ze dne 25. 4. 2005, č. j. ÚSŘ/1517/04/Ko a dovolával se toho, aby výše uvedená rozhodnutí byla zrušena z důvodu nezákonných postupů v rozhodnutích uvedených.

Městský soud v Praze v rámci procesního postupu v této věci podáním ze dne 7. 11. 2005 poučil žalobce o tom, že tato věc byla podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí specializovanému senátu 9 Ca s tím, že složení tohoto senátu i senátů zástupčích je dáno rozvrhem práce, do kterého lze nahlédnout u tamního soudu. Současně poučil žalobce o tom, že podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce s tím, že námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se od podjatosti dozvěděl. Zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

Na uvedené poučení reagoval J. P. podáním ze dne 14. 11. 2005, v němž uvedl, že dne 10. 11. 2005 obdržel výzvu ze dne 7. 11. 2005, č. j. – 33, kterou mu bylo sděleno, že shora uvedená věc byla podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí specializovanému senátu 9 Ca. Se složením senátu z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové nesouhlasil, a to z toho důvodu, že tento senát již dvakrát ve věci rozhodoval a dopustil se procesního pochybení, nepřipustil k jednání nezávislý názor vypracovaný advokátní kanceláří z 5. 1. 2005 ve věci č. j. , který souvisí s projednávanou věcí. Uvedl dále, že mu nebylo řádně doručeno vyjádření žalovaného ve věci a tím mu bylo znemožněno se k němu vyjadřovat a vznést námitky k dané věci, a to obzvláště, když ve vyjádření byly naprosté nesmysly a lži. Toto vyjádření bylo předáno v době vynesení rozsudku, což je podle žalobce nezákonné a nepřípustné. Podle názoru žalobce byly tímto jednáním splněny podmínky uvedené v k vyloučení celého senátu, který zřejmě jedná na základě politické objednávky a ne na základě skutečností, důkazů, zákonů, vyhlášek a platného stavebního zákona. Podle názoru žalobce je tímto postupem naprosto znemožněna vymahatelnost práva v ČR. Námitka podjatosti je v projednávaných věcech naprosto patrná a zdůvodnění se opírá o konkrétní skutečnosti. Na základě již projednávaných žalob rovněž nesouhlasí s tím, aby žaloba byla projednána podle bez nařízeného jednání.

Uvedené podání ze dne 14. 11. 2005 zaslal žalobce i Nejvyššímu správnímu soudu, kde je vedeno pod sp. zn. .

K námitce podjatosti se vyjádřili soudci – členové senátu, který má podle rozvrhu práce o žalobě žalobce rozhodnout. Jedná se o stanovisko soudců senátu 9 Ca Městského soudu v Praze. Soudkyně JUDr. Naděžda Řeháková uvedla, že v dané věci jí nejsou známy žádné okolnosti, které by naznačovaly nebo svědčily o tom, že by byla vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve věci. Nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a ani se nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Podle jejího názoru není námitka podjatosti důvodná, neboť byla vznesena z důvodu nesrovnání se žalobce s postupem a rozhodnutím soudu ve věci vedené pod sp. zn. , v níž bylo rozhodováno o žalobě J. P. staršího (žalobce) proti nečinnosti žalovaného, kde nebyl relevantní žádný znalecký posudek. V této věci, v níž je vznesena námitka podjatosti, jde o žalobu označenou jako žaloba na ochranu před nezákonným zásahem a proti rozhodnutí správního orgánu ve stavebním řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí J. P. mladšímu. Soud s ohledem na námitku podjatosti dále nepokračoval v úkonech ohledně aktivní legitimace žalobce a režimu žalob za účelem vyloučení věci. Námitka podjatosti nebyla žalobcem uplatněna v řízení ve věci , rozsudek v této věci nabyl právní moci dne 27. 5. 2005 (spis se nachází u Nejvyššího správního soudu). Žaloba žalobce pod sp. zn. byla soudem pravomocně odmítnuta dne 26. 2. 2004 (spis se nachází u Nejvyššího správního soudu). Soudce Mgr. Martin Kříž uvedl, že mu nejsou v dané věci známy žádné okolnosti, které by naznačovaly nebo svědčily o tom, že by byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci. Nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a ani se nepodílel na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Soudkyně JUDr. Ivanka Havlíková uvedla, že v dané věci jí nejsou známy žádné okolnosti, které by naznačovaly nebo svědčily o tom, že by byla vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve věci. Nemá žádný vztah k účastníkům řízní ani k projednávané věci a ani se nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.

Poté byl spis Městským soudem v Praze předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti ve věci .

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

Nejvyšší správní soud především v posuzované věci podotýká, že podatele J. P. st. považuje za žalobce, neboť splňuje zákonné podmínky uvedené v , protože tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen rozhodnutí), a podanou žalobou se domáhá zrušení takovýchto rozhodnutí. Vychází tedy z toho, že podatele J. P. st. je třeba považovat za účastníka řízení ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Nejvyšší správní soud především podotýká, že integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „“) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (y ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický stav soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi ztěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno na nikoliv skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníku řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též ).

Z návrhu na vyloučení soudců Městského soudu v Praze, a to soudců senátu 9 Ca, podaného J. P., výslovně vyplývá, že námitku podjatosti spatřuje v postupu soudců v jiných jeho věcech, a to proto, že podle jeho názoru v těchto jiných soudních věcech došlo k nesprávnému soudnímu postupu. Z ustanovení však zcela jednoznačně plyne, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodnutí v jiných věcech. Nejvyšší správní soud k tomuto uvádí, že námitky vznesené žalobcem by bylo možno řešit v rámci mimořádného opravného prostředku, a to kasační stížnosti podané proti rozhodnutím Městského soudu v Praze žalobcem zmiňovaným, avšak nemohou být způsobilé samy o sobě bez dalšího založit pochybnosti o nepodjatosti soudců senátu 9 Ca Městského soudu v Praze.

Dalším důvodem pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu, nebo v předchozím soudním řízení. Musí jít o totožnou věc a podílem na předcházejícím soudním řízení bude například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popř. naopak, kdy jako člen senátu Nejvyššího správního soudu by věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce, a měl by ji znovu projednávat. Běžný instanční postup, kdy např. Nejvyšší správní soud rozhodne o kasační stížnosti a věc vrátí krajskému soudu, nebo postup při obnově řízení samozřejmě důvodem pro vyloučení není. Taková situace však v posuzované věci nenastala a výslovně není ani namítána.

Se zřetelem k tomu, že důvod uplatňovaný stěžovatelem, tj. vyloučení soudců z projednávání a rozhodování této věci pro jejich postup v jiných jeho věcech, není důvodem způsobilým vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudců, kteří v dané věci mají rozhodovat, a dále vzhledem k tomu, že se sami tito soudci necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce J. P. na vyloučení soudců z projednávání a rozhodování této věci důvodným, a rozhodl proto tak, že výše jmenovaní soudci Městského soudu v Praze nejsou z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , vyloučeni.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. prosince 2005

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu