Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
6 Azs 91/2005 - 40.pdf
PDF · 0 B
No categories available
6 Azs 91/2005 - 40
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobkyně: O. K., zastoupena JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou, se sídlem Tovaryšský vrch 1358/3, Liberec, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 60 Az 86/2004 - 18 ze dne 30. 11. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností napadá rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 60 Az 86/2004 - 18 ze dne 30. 11. 2004, kterým byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2004,
č. j. OAM - 1315/VL - 11 - 12 - 2004, kterým byla zamítnuta stěžovatelčina žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu “).
Stěžovatelka opírá kasační stížnost o jediný důvod, a sice že krajský soud rozhodl bez jednání, aniž by stěžovatelce doručil výzvu podle § 51 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “). Tím nebyla stěžovatelce umožněna účast na řízení. Rozhodnutí krajského soudu je stiženo vadou, pro kterou stěžovatelka navrhuje zrušení tohoto rozhodnutí a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. Zároveň stěžovatelka navrhuje přiznání odkladného účinku jí podané kasační stížnosti.
Žalovaný ponechal stěžovatelčinu námitku obsaženou v kasační stížnosti bez vyjádření.
Kasační stížnost byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ) osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§ 102 s. ř. s. s. ř. s. ). Kasační stížnost je přípustná podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s. ř. s. , neboť míří na vadu řízení před krajským soudem, konkrétně na absenci podmínek pro rozhodnutí věci bez jednání.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zejména zjistil, že stěžovatelka byla přípisem krajského soudu ze dne 27. 7. 2004 vyzývána ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. bylo o věci samé rozhodnuto bez jednání. Zároveň byla poučena o důsledcích marného uplynutí lhůty k vyjádření se. Tato výzva byla stěžovatelce doručována na adresu do P. s. v Z. u B., kde ji stěžovatelka dne 17. 8. 2004 převzala. Ve lhůtě ani po jejím uplynutí se k výzvě nevyjádřila.
Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen, také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. Za situace, kdy z doručenky o doručení zásilky doručované držitelem poštovní licence, jež se krajskému soudu vrátila, vyplývá, že stěžovatelce byla výzva podle § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. doručena, a sice tak, že ji osobně převzala, a nezpochybňuje-li stěžovatelka údaje uvedené na doručence, která měla v době doručování povahu veřejné listin y podle § 50e odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. 12. 2004 (nyní je její povaha obdobná, byť není označována jako veřejná listin listina ; podle § 50f odst. 9 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném od 1. 1. 2005, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé, není-li prokázán opak), pak nevyjádřila-li stěžovatelka nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a neučinil-li tak ani žalovaný, byly podmínky pro rozhodnutí věci krajským soudem bez jednání splněny. Stěžovatelčinu námitku tedy nelze shledat důvodnou.
Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. zamítl. Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, proto jí právo na náhradu nákladů nenáleží. To by náleželo žalovanému. Protože však žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné náklady, jež by mu vznikly a jež by překročily náklady jeho běžné administrativní činnosti, ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že žalovanému, přestože měl ve věci plný úspěch, se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu