Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 14/2004 - 31

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka

a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, se sídlem v Hradci Králové, Wonkova 1142, za účasti R. Ch., v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2003, č. j. - 14,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2003,

č. j. - 14, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 6. 8. 2003, č. j. 9036/DS/03/Nj, ve spojení s rozhodnutím Městského úřadu Jičín (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 16. 6. 2003, č. j. RD 01/376/03/Ví, a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí.

Stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil důvody obsažené v ust. § 103 odst. 1 písm. a)

a d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„ “). Namítl, že z odůvodnění rozsudku je patrné, že jediným argumentem pro zrušení správních rozhodnutí byla skutečnost, že správní orgán I. stupně nezkoumal rychlost vozidla, které způsobilo dopravní nehodu. Stěžovatel však poukázal na fakt, že, jak vyplývá z výroku správního rozhodnutí a ze správního spisu, R. Ch. způsobil dopravní nehodu neopatrným předjížděním. Za toto jednání mu byla správním orgánem I. stupně uložena sankce dle ust. a c) a ust. Z výše uvedeného vyplývá, že sankce nebyla uložena za rychlou jízdu. Stěžovatel se proto domnívá, že krajský soud nesprávně hodnotil důkazy, které byly v rámci správního řízení provedeny, neboť se při posuzování dané záležitosti zabýval rychlostí jízdy vozidla, která je dle názoru stěžovatele pro hodnocení celé kauzy irelevantní. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

Ze správního spisu, který soudu předložil stěžovatel, vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Rozhodnutím Městského úřadu Jičín, odboru dopravy, ze dne 16. 6. 2003,

č. j. RD 01/376/03/Ví, bylo rozhodnuto, že R. Ch. porušil ust. , b), c), , a 4 , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Tím naplnil skutkovou podstatu přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle ust. 2) a c) a přestupku proti občanskému soužití dle ust. přestupkového zákona. Proto mu dle ust. tohoto zákona byla udělena pokuta ve výši 4000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců a povinnost uhradit náklady řízení. O odvolání R. Ch. proti tomuto rozhodnutí rozhodl stěžovatel shora uvedeným rozhodnutím ze dne 6. 8. 2003 tak, že je zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené rozhodnutí krajského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Podle ust. bodu 2. , o přestupcích, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „ “), přestupku se dopustí ten, kdo jako řidič motorového vozidla poruší nesprávným způsobem jízdy zvláštní zákon tím, že předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním nebo předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo jiné účastníky silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo předjíždí, aniž má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná

k bezpečnému předjetí.

Dle písm. c) cit. ustanovení přestupku se dopustí ten, kdo porušením zvláštního zákona způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen podle zvláštního zákona neprodleně ohlásit policistovi.

Podle ust. přestupku se dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví.

Zásadní stížní námitkou stěžovatele je nesouhlas s právním posouzením dopravní nehody tak, jak bylo provedeno krajským soudem. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí následující. Krajský soud v Hradci Králové v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že „byla-li žalobci uložena pokuta i za překročení povolené rychlosti, pak bude nezbytné tuto rychlost zjistit.“ Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, které je součástí správního spisu, je však zřejmé, že pokuta byla R. Ch. uložena pouze za porušení ust. bodu 2. a písm. c) a ust. , tedy za nesprávné předjíždění, způsobení dopravní nehody a za nedbalostní ublížení na zdraví. Z výše uvedeného vyplývá, že R. Ch. nebyla pokuta uložena za překročení povolené rychlosti, správní orgán I. stupně pouze konstatoval, že tento jel vyšší rychlostí než byla rychlost povolená, aniž by však měl tento fakt vliv na právní kvalifikaci skutkové podstaty přestupku či na následné správní trestání. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že Krajský soud v Hradci Králové pochybil, když stanovil povinnost správnímu orgánu I. stupně zabývat se rychlostí vozidel před i v okamžiku nárazu, neboť toto je pro právní kvalifikaci dopravní nehody tak, jak byla provedena správním orgánem I. stupně, irelevantní.

Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí soudu přezkoumal v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel ve své kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Proto dle ust. napadený rozsudek krajského soudu pro jeho nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu současně vrátil k dalšímu řízení, v němž je krajský soud podle odst. 3 téhož ustanovení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem dle , dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle krajský soud v novém rozhodnutí.

P o u č e n í : roti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2005

JUDr. Radan Malík

předseda senátu