Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 218/2005 - 51

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobkyně: H. I., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2005, č. j. – 38,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2005, č. j. – 38, s e z r u š u j e a věc s e mu v r a c í k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 6. 2004, č. j. OAM- 2051/VL-20-19-2004 byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ust. o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, žádost stěžovatelky o azyl. Žalobu podanou proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. 1. 2005, č. j. - 24 zamítl; proti rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, přitom požádala o ustanovení právního zástupce z řad advokátů. Usnesením shora označeným nebyl stěžovatelce zástupce z řad advokátů ustanoven; proti němu nyní podává kasační stížnost. Namítá, že krajský soud se dopustil nezákonnosti, nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci a nesprávně pak posoudil její žádost. Důkazy, které si soud opatřil nebyly úplné a rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů. Peníze, které platí za nájem jí dávají přátelé, ti jí ale odmítají platit advokáta. Požaduje proto, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Z povahy ustanovení vyplývá, že jde o ustanovení, které má zmírnit majetkové rozdíly mezi účastníky řízení a ve smyslu ustanovení d zajistit rovné postavení všem účastníkům řízení a možnost domoci se ochrany svých práv navzdory různým majetkovým poměrům účastníků, a to zejména v případech, kdy si stěžovatelka nemůže dovolit zaplatit právního zástupce. Tuto skutečnost krajský soud nezohlednil při svém rozhodování, když nedůvodnost žádosti shledal pouze z faktu, že stěžovatelka je schopna hradit nájemné za ubytování.

Ustanovením zástupce účastníku na jeho žádost soud plní povinnost zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv dle čl. 37 odst. 2 LZPS, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení. Ustanovení zástupce proto nezávisí na úvaze soudu; jsou-li splněny předpoklady uvedené v odst. 1, je soud povinen takové žádosti účastníka řízení vyhovět. Žadatel je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své majetkové a sociální poměry. Rozhodnutí o žádosti musí odpovídat tomu, aby účastníku nebylo jen pro jeho majetkové a sociální poměry znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo. Objektivní nedostatek finančních prostředků by tedy neměl způsobit nemožnost dovolat se svého práva u soudu. Při hodnocení majetkových poměrů je třeba přihlédnout nejen k výši příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k možnosti si tyto prostředky opatřit. Soud však zcela pominul věk stěžovatelky a existenci reálné možnosti potřebné finanční prostředky si obstarat a nepotřebnost advokáta dovodil pouze z faktu, že stěžovatelka hradí nájemné. Závěr, který z toho však učinil plně nevychází ze shora uvedených požadavků. Pouhé konstatování o schopnosti hradit nájem bez dalšího nelze považovat v daném případě za odůvodnění odpovídající všem okolnostem dané věci.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto postupoval dle ustanovení

V dalším řízení soud objektivně zhodnotí všechny skutečnosti výše uvedené, a to tak, aby dostál d.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 15. listopadu 2005

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu