Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 277/2005 - 73

č. j. – 73

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: N. T. M. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2004, č. j. – 38,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 6. 2004, č. j. – 38, zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2003, č. j. OAM-333/LE-01-14-2003, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobkyni udělen azyl podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). Současně žalovaný vyslovil, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu zákona o azylu. Krajský soud dospěl v odůvodnění napadeného rozsudku k závěru, že žaloba žalobkyně ze dne 16. 7. 2003 není důvodná, a proto žalobu v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), zamítl.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen stěžovatelka) dne 24. 6. 2005 kasační stížnost, ve které namítala, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí, do Vietnamu se nemůže vrátit, protože má strach z pronásledování za to, že nesouhlasí s tamním režimem, a je přesvědčena, že splňuje zákonné důvody pro udělení azylu. Stěžovatelka navrhovala, aby rozhodnutí Krajského soudu v Praze bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Kasační stížnost je nepřípustná z důvodu neodstranitelné vady řízení spočívající v překážce rei iudicatae.

Proti témuž rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2004, č. j. – 38, podala stěžovatelka kasační stížnost již dne 13. 8. 2004. Tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 11. 2004, č. j. – 63, zamítl. Rozsudek Nejvyššího správního soudu byl stěžovatelce a žalovanému doručen dne 17. 12. 2004 a doručením nabyl právní moci.

Překážka věci pravomocně rozsouzené je pro účely správního soudnictví upravena v ustanovení , které současně stanoví i následky této neodstranitelné vady řízení. Dle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti stěžovatelky podané dne 13. 8. 2004 proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2004, č. j. – 38 rozhodl již rozsudkem ze dne 29. 10. 2004, č. j. -63, je nutno vycházet z toho, že o téže věci již rozhodl, když totožnost věci spatřuje ve stejném předmětu řízení (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2004, č. j. – 38) a v téže osobě, tedy v osobě stěžovatelky.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatelky ze dne 24. 6. 2005 proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2004, č. j. – 38, v souladu s ustanovením odmítl. Za této situace se Nejvyšší správní soud nezabýval ani opožděností této kasační stížnosti, ani odstraňováním jejích vad.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení a rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2005

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu