Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 391/2005 - 73

Kasační stížnost ze dne 8. 7. 2005, podanou proti výše označenému rozsudku, odmítl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 16. 8. 2005, č. j. – 62 pro opožděnost. Zjistil totiž, že napadený rozsudek byl doručen do vlastních rukou tehdejšího právního zástupce stěžovatele JUDr. Petra Folprechta, advokáta, se sídlem v Praze 4, Michelská 81, dne 24. 5. 2005, jak vyplynulo ze záznamu na doručence od obálky, v níž byl rozsudek doručován. Kasační stížnost sepsaná dne 8. 7. 2005 novým právním zástupcem stěžovatele Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem v Brně, Příkop 8, byla však odevzdána k poštovní přepravě až uvedeného dne, tj. 8. 7. 2005. Stalo se tak nepochybně po marném uplynutí dvoutýdenní lhůty k podání kasační stížnosti ( , , dále jen „ “), která skončila dne 7. 6. 2005. Pro opožděnost musela být kasační stížnost odmítnuta podle ve spojení s Usnesení Nejvyššího správního soudu o odmítnutí kasační stížnosti nabylo právní moci dne 21. 9. 2005.

Dne 20. 10. 2005 podal stěžovatel k poštovní přepravě kasační stížnost adresovanou Krajskému soudu v Ostravě, kam byla doručena dne 21. 10. 2005. Napadl jí znovu rozsudek uvedeného soudu ze dne 13. 4. 2005, č. j. – 45, jímž podle jeho názoru uvedený soud řízení o žalobě zastavil. V kasační stížnosti uvádí, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu, neboť se nemůže vrátit do Vietnamu, kde mu hrozí pronásledování za opuštění země. Připomíná, že již dlouho pobývá mimo svou vlast, a proto žádá o udělení azylu v České republice. Vyslovuje přesvědčení, že k navrhovanému opatření splňuje podmínky a žádá proto Nejvyšší správní soud, aby zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Požádal současně, aby soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek.

Jak již bylo zdůrazněno Nejvyšším správním soudem v usnesení ze dne 16. 8. 2005, č. j. – 62, musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, jenž určil počátek lhůty. Tímto dnem je den doručení napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě tehdejšímu právnímu zástupci stěžovatele JUDr. Petru Folprechtovi, tedy úterý dne 24. 5. 2005. Jelikož lhůta k podání kasační stížnosti byla dvoutýdenní, posledním dnem pro podání kasační stížnosti bylo úterý dne 7. 6. 2005. Pokud stěžovatel podal novou kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 20. 10. 2005, jak vyplývá z otisku razítka pošty Brno 4, stalo se tak nepochybně po marném uplynutí výše uvedené zákonné lhůty a tudíž opožděně. Logicky to vyplývá i z toho, že již předchozí kasační stížnost stěžovatele, která byla podána dne 8. 7. 2005, byla opožděná, takže každá další následující kasační stížnost musí být tím spíše pro opožděnost odmítnuta. Proto i v této věci musel Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením ve spojení s stěžovatelovu kasační stížnost pro opožděnost odmítnout. Ostatně opožděnost kasační stížnost je patrna i z data jejího sepisu – 20. 10. 2005. Za tohoto stavu nebylo již třeba odstraňovat vady podané kasační stížnosti.

Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Za situace, kdy byla kasační stížnost odmítnuta pro opožděnost, se Nejvyšší správní soud tímto návrhem již zabývat nemohl a také se jím nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu