Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 75/2004 - 39

č. j. - 39

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Evy Kyselé v právní věci žalobce: V. N., zast. JUDr. Milanem Štětinou, advokátem, se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2004, č. j. – 13,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným rozsudkem soud zamítl žalobu, již se žalobce (dále též jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2002, č. j. 44/16382/11.4.2001, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce v České Lípě ze dne 5. 3. 2001, č. j. CLA-2546/2000-OD stanovícímu stěžovateli povinnost dle , o zaměstnanosti, vrátit hmotné zabezpečení v částce 16 370 Kč, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

Rozsudek soudu spočívá na odůvodnění, že stěžovatel se v době podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nacházel ve vztahu obdobnému vztahu pracovnímu (byl jednatelem společnosti s ručením omezeným), což bylo ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o zaměstnanosti překážkou jeho zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Jelikož však stěžovatel na základě nepravdivého čestného prohlášení do evidence přesto zařazen byl, a bylo mu z toho důvodu poskytnuto i hmotné zabezpečení, je třeba mít za to, že je pobíral neoprávněně, proto je musí vrátit.

Městský soud v Praze vydal takové rozhodnutí poté, co Nejvyšší správní soud svým rozsudkem č. j. – 57 ze dne 30. 6. 2004 ke kasační stížnosti žalovaného zrušil jeho původní rozsudek, jímž bylo žalobou napadené rozhodnutí žalovaného spolu s rozhodnutím správního orgánu prvého stupně zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení (č. j. - 38 ze dne 30. 4. 2003). V souladu s ustanovením , (dále jen ) svým právním názorem zavázal soud, aby v novém řízení respektoval jeho výklad, podle něhož je funkce jednatele společnosti s ručením omezeným ve smyslu zákona o zaměstnanosti vztahem obdobným vztahu pracovnímu. Pro posouzení charakteru předmětného vztahu přitom není rozhodné, zda byl jednatel za svou činnost odměňován ani to, zda v fakticky v rámci tohoto vztahu nějakou činnost vykonává.

Ustanovení říká, že kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem. To neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Kasační stížností uplatnil stěžovatel důvod uvedený v ustanovení , když dle jeho mínění jak Nejvyšší správní soud, tak i Městský soud v Praze nesprávně posoudili právní otázku, zda je jednatelství v obchodní společnosti činností obdobnou pracovnímu poměru, a je-li v této souvislosti podstatné, zda je tato činnost fakticky vykonávána a je za ni poskytována odměna. Stěžovatel si je vědom toho a výslovně i připustil, že nové soudní rozhodnutí, proti němuž nyní brojí kasační stížností, je výsledkem postupu soudu v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, vyjádřeném v jeho zrušujícím rozhodnutí.

Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný [ ].

Z toho, co je uvedeno výše, je zřejmé, že stěžovatel podal kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž soud nově rozhodl na základě závazného právního názoru vyjádřeného ve zrušovacím rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Netvrdil přitom, že by se soud závazným právním názorem neřídil. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nepřípustnou s poukazem na odmítl podle ve spojení s

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , neboť byla-li kasační stížnost odmítnuta, nemá žádný z účastníků řízení na jejich náhradu právo.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2005

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu