Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 266/2005 - 57

č. j. - 58

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěch Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: T. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, ve věci kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2004, č. j. - 13,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 2. 9. 2003, č. j. OAM-6840/VL-07-P22-2003. Tímto správním rozhodnutím jí nebyl udělen azyl podle , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a současně bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování podle téhož zákona.

Kasační stížnost podala stěžovatelka sama, současně však v ní požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Tento její návrh však byl Městským soudem v Praze jeho usnesením ze dne 12. 4. 2005, č. j. - 28, zamítnut; zamítnuta byla následně i kasační stížnost stěžovatelky proti tomuto usnesení. Městský soud v Praze poté vyzval stěžovatelku výzvou z 31. 8. 2005 (č. l. 53 soudního spisu) ke zvolení si advokáta a doložení plné moci zvolenému advokátu ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení se objevily konkrétní skutečnosti nasvědčující tomu, že by u stěžovatelky mohly být dány podmínky pro ustanovení tlumočníka [podle a 2 věty první , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s , mají účastníci soudního řízení vedeného podle právo jednat před soudem ve své mateřštině, soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo], soud zároveň stěžovatelku vyzval i k tomu, aby se vyjádřila k této otázce. Výzva byla stěžovatelce doručena 12. 9. 2005. Stěžovatelka však zůstala zcela nečinná a na výzvu nijak nereagovala. Z obsahu soudního a správního spisu (viz např. vyjádření stěžovatelky na č. l. 22 soudního spisu) je přitom patrné, že i když není vyloučeno, že u stěžovatelky mohou být dány podmínky pro ustanovení tlumočníka ve smyslu , tato ovládá český jazyk přinejmenším natolik dobře, aby dokázala alespoň v hrubých rysech porozumět obsahu jí zaslané výzvy a spojit se v reakci na výzvu se soudem za účelem vyjasnění otázky, zda tlumočníka potřebuje či nikoli, a za účelem vyřešení otázky jejího právního zastoupení. Nečinnost stěžovatelky je proto nutno přičítat k tíži jí samotné a nelze ji považovat za důsledek toho, že není schopna pro jazykovou bariéru kontaktovat soud, neboť přinejmenším elementárním způsobem je nepochybně schopna se soudem komunikovat. Ustanovení musí totiž být vykládáno podle jeho základního smyslu a účelu, jímž je zajistit, aby i osoby, které nerozumí českému jazyku, v němž se vede soudní řízení, nebyly pro tuto skutečnost zkráceny na svých procesních právech a aby měly možnost jako účastníci řízení být v něm aktivní srovnatelně s těmi, kdo češtinu ovládají; smyslem a účelem práva na tlumočníka však není a nemůže být tolerování nečinnosti a účastníka a jeho nekomunikace se soudem i za situace, kdy je zřejmé, že tato nečinnost a nekomunikace není způsobena obtížemi plynoucími z jeho neznalosti češtiny, nýbrž spočívá v nějakých jiných důvodech.

Podle musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, to neplatí má-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. V daném případě stěžovatelka právnické vzdělání nemá, advokátem zastoupena není a přes výzvu soudu nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení, ač to učinit mohla a žádná překážka, zejména pak překážka kvůli neznalosti češtiny, jí v tom nebránila.

Nepředložení plné moci advokáta v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelky podle , odmítl.

Podle , nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2005

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu