Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 92/2005 - 50

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: G. C., zastoupený Mgr. Irenou Zelenkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soud v Praze ze dne 1. 11. 2004, č. j. - 29,

t a k t o :

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2004, č. j. - 29, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Zástupci stěžovatele, Mgr. Ireně Zelenkové, advokátce v Praze 3, nám W. Churchilla 2, se odměna n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 24. 11. 2003, č. j. OAM-8083/VL-16-P05-2001, rozhodl žalovaný tak, že azyl podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), se neuděluje, a že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

Proti citovanému rozhodnutí podal žalobce včas žalobu, ve které uvedl, že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost, která spočívá jednak v porušení ustanovení , a , o správním řízení (dále jen „“), neboť při posuzování jeho návrhu nebyl zjištěn přesně a úplně skutečný stav věci a učiněná zjištění nepostačovala k správnému posouzení věci, a jednak v tom, že důkazy, které si správní orgán opatřil pro rozhodnutí, nebyly úplné, čímž došlo opětovně k porušení ustanovení a dále . Správní orgán tedy nemohl správně usuzovat na skutkové a právní otázky, které pro své rozhodnutí potřeboval zodpovědět. Stejně tak podle názoru žalobce správní orgán zhodnotil provedené důkazy nesprávně a bez jejich vzájemné souvislosti, čímž porušil . Žalobce proto žádal, aby Městský soud v Praze napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Současně s tím požádal soud o ustanovení obhájce.

O návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti shora citovanému rozhodnutí žalovaného rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 11. 2004, č. j. - 29, tak, že návrh na ustanovení zástupce žalobci se zamítá. Podle názoru soudu totiž v daném stádiu řízení nebyla splněna zákonná podmínka, a to, že ustanovení zástupce je třeba k ochraně práv žadatele. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobce využil svého oprávnění domáhat se přezkoumání rozhodnutí ministerstva vnitra soudem a jím podaná žaloba má zákonem požadované náležitosti, zejména návrh obsahuje označení napadeného rozhodnutí, obsahuje důvody a námitky, které žalobce k podání žaloby vedly, obsahuje i výrok rozsudku. Žalobce tedy svými vlastními úkony učinil vše, co mohl podle právních předpisů učinit k ochraně svých práv, dostatečně kvalifikovaným způsobem se obrátil na soud.

Proti citovanému usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost, ve které uvedl, že s napadeným usnesením nesouhlasí, protože v průběhu azylového řízení se několikrát změnil azylový zákon a kvůli špatné znalosti českého jazyka stěžovatel neměl možnost prostudovat tyto změny. Proto žádá zdejší soud, aby napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a ustanovil právního zástupce.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napaden usnesení v souladu s ustanovením a 3 , (dále jen „“), vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti, a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Ačkoli stěžovatel v podané kasační stížnosti výslovně neuvedl, pro který z důvodů uvedených v ustanovení žádá o přezkoumání napadeného usnesení, z povahy tohoto rozhodnutí je zřejmé, že stěžovatel napadl rozhodnutí Městského soudu v Praze z důvodu uvedeného v ustanovení Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

Podle ustanovení , může předseda senátu navrhovateli (žalobci), u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z citace uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů.

Městský soud v Praze dospěl k závěru, že stěžovatelem podaná žaloba má zákonem požadované náležitosti (obsahuje označení napadeného rozhodnutí, obsahuje důvody a námitky, které žalobce k podání žaloby vedly, obsahuje i výrok rozsudku) a stěžovatel tedy svými vlastními úkony učinil vše, co mohl učinit k ochraně svých práv, neboť dostatečně kvalifikovaným způsobem se obrátil na soud. S daným hodnocením však nelze souhlasit. Městský soud zjevně vycházel pouze z formálních znaků, jež jsou na podobu žaloby kladeny, aniž by se přitom zabýval tím, zda je předmětná žaloby přezkoumatelná z hlediska řádného uplatnění žalobních bodů. Podle ustanovení musí žaloba kromě obecných náležitostí podání ( a 3 ) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Stěžovatel v podané žalobě uvedl pouze výčet několika ustanovení , o kterých se domnívá, že byly při projednávání jeho žádosti o azyl ze strany žalovaného porušeny. Takto uplatněné námitky však nelze mít za žalobní body, neboť chybí jejich konkretizace prostřednictvím skutkových důvodů, jejichž uvedení je nezbytné pro určení rozsahu, v jakém je rozhodnutí žalovaného napadáno. Daný stav věci tak nezbytně předpokládá ze strany soudu výzvu adresovanou stěžovateli k doplnění náležitostí žaloby.

Nejvyšší správní soud proto nemůže přisvědčit Městskému soudu v Praze v tom, že stěžovatel svými vlastními úkony učinil vše, co mohl učinit k ochraně svých práv, když jím podaná žaloba vykazuje nedostatky, jež vyžadují kvalifikovaného doplnění. V opačném případě by totiž nebylo možno přistoupit k jejímu projednání a musela by být odmítnuta. V dalším řízení je tedy nezbytné zjistit, zda jsou u stěžovatele dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a v případě, že ano, pak mu pro řízení o žalobě proti shora citovanému rozhodnutí žalovaného zástupce ustanovit.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , podle kterého zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

Jelikož zdejší soud ze spisu nezjistil žádný úkon právní pomoci, odměnu zástupkyni stěžovatele, Mgr. Ireně Zelenkové, která byla ustanovena stěžovateli k jeho žádosti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2004, č. j. – 40, nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. října 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu