Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Afs 71/2005 - 74

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní stěžovatele RNDr. L. O., zastoupeného JUDr. Janem Bébrem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského 3, za účasti Finančního úřadu pro Prahu 5, se sídlem v Praze 5, Peroutkova 61, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2004, č. j. – 40,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2004, č. j. – 40, byla odmítnuta žaloba stěžovatele, kterou se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil exekuční příkaz Finančního úřadu pro Prahu 5 (dále jen „finanční úřad“) ze dne 8. 10. 2003, č. j. 354553/03/005941/5359, jímž bylo České správě sociálního zabezpečení přikázáno provádět srážky ze starobního důchodu k vymožení vykonatelného nedoplatku v částce 9707 Kč. V odůvodnění usnesení městský soud uvedl, stěžovatel nepodal námitky představující řádný opravný prostředek proti jím napadenému rozhodnutí účastníka, ačkoliv byl na tuto skutečnost v poučení předmětného rozhodnutí výslovně a řádně upozorněn. Nevyužil tedy možnost domáhat se nápravy rozhodnutí před správním orgánem. Stěžovatel tak nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, čímž je dána nepřípustnost žaloby stanovená v

V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě stěžovatel namítal nezákonnost z důvodu uvedeného v , neboť podle jeho názoru včas podal námitky jako řádný opravný prostředek proti exekučnímu příkazu, i když tento opravný prostředek nesprávně označil. Městskému soudu k jeho dotazu sdělil, že dne 3. 11. 2003 zaslal finančnímu úřadu kopii žaloby z téhož dne, ve které jsou námitky proti exekučnímu příkazu uvedeny a podrobně zdůvodněny. Domníval se, že takto podané námitky jsou postačující a že účastník je bude také takto posuzovat. Poukázal v této souvislosti na nedostatek právního vzdělání a na svou tehdejší mimořádně tíživou a stresující životní situaci. Městský soud se s obsahem tohoto stěžovatelova přípisu nijak nevypořádal a v napadeném rozhodnutí se jím vůbec nezabývá. Protože věcně důvodné námitky byly správnímu orgánu včas doručeny, není správný závěr soudu, že nevyužil poslední řádný opravný prostředek. Proto se domáhal, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena městskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené usnesení v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) je pro řízení rozhodující obsah podání, i když je nesprávně označeno. Z podání musí být patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že při posuzování procesního úkonu je rozhodující jeho obsah a nikoliv to, jak je označen. To platí i v případě, že procesní úkon nebyl nijak označen. Tato zásada však platí jen tehdy, je-li úkon účastníka určitý a srozumitelný nebo má-li potřebné náležitosti. Neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím účastník vyjádřil, je třeba v souladu s § 21 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků účastníka vyzvat, aby odstranil vady podání. Posouzení procesního úkonu podle jeho obsahu však neumožňuje, aby finanční úřad určitému a srozumitelnému úkonu přikládal jiný než účastníkem sledovaný smysl, „domýšlel“ obsah podání nebo z jeho obsahu činil nevyplývající závěry.

V daném případě byl stěžovateli doručen dne 21. 10. 2003 exekuční příkaz Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 8. 10. 2003, č. j. 354553/03/005941/5359, obsahující mimo jiné poučení, že všechny osoby, jímž byl tento exekuční příkaz doručen, mohou proti němu podat do 15-ti dnů ode dne doručení námitky. Stěžovatel reagoval tak, že doručil dne 3. 11. 2003 Obvodnímu soudu pro Prahu 5 podaní označené jako „Žaloba na neoprávněné exekuční vymáhání daně z nemovitosti“ a žádal soud, aby předmětný exekuční příkaz zrušil. Toto podání v žádném případě nelze posoudit jako námitky ve smyslu § 73 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků. Označení i obsah tohoto podání je naprosto jednoznačné, a i kdyby bylo finančnímu úřadu doručeno ve lhůtě 15-dnů ode dne doručení exekučního příkazu, což z obsahu správního spisu nevyplývá, nemohl by z něj tento úřad dovozovat, že se jedná o námitky a na jeho základě přezkoumat exekuční příkaz. Pokud stěžovatel na výzvu městského soudu předložil kopii podacího lístku, z něhož vyplývá, že dne 3. 11. 2003 odeslal na adresu Finančního úřadu pro Prahu 5 poštovní zásilku, není z něj zřejmé, o jakou písemnost se jednalo. Zcela právně irelevantní je poukaz stěžovatele na to, že nemá dostatečné právní vzdělání a na jeho tehdejší mimořádně tíživou a stresující životní situaci, protože obsah poučení obsažený v exekučním příkazu je naprosto jasný a srozumitelný. Proto závěr městského soudu, že stěžovatel před podáním žaloby nevyčerpal řádné opravné prostředky, není nezákonný.

Nedůvodně městskému soudu také stěžovatel vytýká, že se nijak nevypořádal s obsahem jeho přípisu ze dne 5. 4. 2004 a že se jím v napadeném rozhodnutí vůbec nezabývá, protože jeho obsah v odůvodnění napadeného usnesení konstatoval a vyslovil závěr, že stěžovatel nevyužil možnosti domáhat se nápravy rozhodnutí před správním orgánem.

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle zamítl bez jednání v souladu s , podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, když stěžovatel neměl ve věci úspěch a finančnímu úřadu s tímto řízením žádné náklady nevznikly ( ve spojení s ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. října 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu