Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 253/2005 - 67

č. j. - 68

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: B. M., zastoupeného opatrovníkem Mgr. L. K., justičním čekatelem Krajského soudu v Ústí nad Labem, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 20. 10. 2004 č. j. – 34,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 20. 10. 2004

č. j. - 34 zamítl žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2002 č. j. OAM-3461/VL-11-04-2002, kterým nebyl žalobci udělen azyl dle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a současně bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka vycestování dle téhož zákona.

Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci podal žalobce včas kasační stížnost, ve které mimo jiné požádal o ustanovení advokáta ve smyslu , (dále jen “ “), neboť není schopen sám si zástupce pro řízení o kasační stížnosti zajistit. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci proto vydal dne 31. 12. 2004 usnesení č. j. - 42, kterým uložil žalobci, aby doplnil ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení usnesení svoji žádost o ustanovení zástupce soudem o připojený vyplněný a potvrzený formulář o svých majetkových poměrech.

Z předloženého soudního spisu vyplývá, že předmětné usnesení bylo žalobci doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu uvedenou v kasační stížnosti, tedy do P. s. S.p.R., M. 4, S. p. R.. Zásilka se však soudu vrátila zpět nedoručená s tím, že adresát se odstěhoval bez udání adresy. Poté se pokusil krajský soud o doručení předmětného usnesení žalobci na adresu P. s. B., U p. 8, B., přičemž se mu zásilka s usnesením opět vrátila zpět jako nedoručená s tím, že adresát se odstěhoval bez udání adresy.

Protože jiný pobyt žalobce nebyl Krajskému soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci znám, pokusil se tuto skutečnost zjistit u Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze, která soudu přípisem ze dne 7. 4. 2005 sdělila, že podle dostupných evidencí bylo posledním místem pobytu žalobce P. s. B., které však žalobce dne 22. 12. 2004 opustil a jeho současné místo pobytu není známo.

Jelikož nebyl skutečný pobyt žalobce Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci nadále znám, postupoval v souladu s ustanovením , , v platném znění, ve spojení s , a ustanovil usnesením č. j. - 61 ze dne 3. 8. 2005 žalobci neznámého pobytu pro řízení o kasační stížnosti opatrovníka Mgr. L. K., justičního čekatele Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Nejvyšší správní soud z evidence žadatelů o azyl vedené žalovaným zjistil, že žalobce opustil dne 24. 6. 2003 P. s. S. p. R.a tohoto dne se přihlásil k pobytu v P. s. B., odkud však dne 22. 12. 2004 odešel a na jiném místě na území České republiky se k pobytu nepřihlásil. Nynější skutečné místo pobytu žalobce tak není Nejvyššímu správnímu soudu známo.

Podle ustanovení soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci. V projednávané věci pobyt žalobce není znám nejméně ode dne 22. 12. 2004 a jeho kasační stížnost nelze projednat a rozhodnout o ní, protože není splněna podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti ( ). Nejvyšší správní soud tak vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s ustanovením rozhodl o zastavení řízení ( ).

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. října 2005

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu