Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 42/2005 - 41

– 43

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: O. E., zastoupeného JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou se sídlem Liberec, Tovaryšský vrch 1358/3, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2004, č. j. OAM-5811/VL-10-P22-2003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2004, č. j. –19,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 20. 2. 2004, č. j. OAM-5811/VL-10-P22-2003, neudělil žalovaný žalobci azyl podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Současně rozhodl tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu zákona o azylu.

V žalobě ze dne 17. 3. 2004 proti rozhodnutí žalovaného žalobce namítal nedodržení procesních náležitostí při doručování rozhodnutí a dále vady řízení, když žalovaný nezjistil správně a úplně skutkový stav věci, na základě toho pak vyvodil nesprávné právní závěry. Navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Krajský soud rozsudkem ze dne 14. 12. 2004 žalobu zamítl dle

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost založenou na důvodu dle Uvedl, že krajský soud rozhodl věcně nesprávně. Kasační stížnost podal v rámci svého práva na využití všech zákonných prostředků k přezkoumání rozhodnutí soudu. Požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Usnesením ze dne 24. 6. 2005, č. j. -34, byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o uvedení konkrétních právních a skutkových důvodů, na nichž je založena. Stěžovatel byl poučen o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační stížnost odmítnuta. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 11. 7. 2005.

V podání ze dne 10. 8. 2005 - doplnění kasační stížnosti - stěžovatel jako důvod kasační stížnosti uvedl vady řízení spočívající v tom, že při zjišťování skutkové podstaty, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit. Krajský soud rozhodl věcně nesprávně, neboť nezjistil úplně a přesně skutkový stav, nezabýval se tím, zda správní orgán opatřil všechny potřebné důkazy a dále i zprávy, ze kterých mohl vyvodit objektivní informace o situaci osob ruské národnosti v Moldavsku. Z uvedených důvodů navrhl zrušení napadeného rozsudku.

Takovou kasační stížnost nelze věcně projednat a bylo třeba ji odmítnout.

Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. S výjimkami stanovenými je tato stížnost přípustná proti každému takovému rozhodnutí. Jednu ze zmiňovaných výjimek obsahuje i , který stanoví, že nepřípustná je kasační stížnost, která se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v , pokud je podání nemá, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. Předmětná kasační stížnost neobsahovala tvrzení, z jakých důvodů stěžovatel rozsudek napadá. Přičemž kasační stížnost lze podat jen z důvodů výslovně uvedených v Důvody uvedenými v kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud vázán ( ). Kasační stížnost tedy vždy musí obsahovat tvrzení nezákonnosti napadeného rozsudku, a to po skutkové i právní stránce. Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. -50, publikovaný pod č. NSS). Na straně druhé ale není dostačující, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvede některé z písmen , ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle něho dopustil.

V daném případě stěžovatel v kasační stížnosti pouze vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím soudu a označil jako důvod pro podání kasační stížnosti Jeho podání tedy neobsahovalo zákonné náležitosti, krajský soud ho proto správně vyzval k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu. Výzva k doplnění kasační stížnosti byla jasná a srozumitelná.

V doplnění kasační stížnosti stěžovatel citoval část výše uvedeného ustanovení a obecně konstatoval, že krajský soud nezjistil přesně a úplně skutkový stav, neboť se nezabýval tím, zda správní orgán opatřil všechny potřebné důkazy. Takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností, tedy které důkazy či podklady pro rozhodnutí žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí chybí, je však stiženo nemožností jeho přezkoumání kasačním soudem. Jde o námitku jen formální, opakující slova zákona, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady nemůže ani Nejvyšší správní soud namísto stěžovatele sám aktivně vyhledávat, protože vymezení rozsahu kasační stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovateli v důsledku dispoziční zásady, která ovládá i řízení o kasační stížnosti.

Jedinou dostatečně konkretizovanou námitkou, která splňuje kritéria stanovená v , tak zůstalo stěžovatelovo tvrzení, že si žalovaný neopatřil dostatek důkazů a zpráv, ze kterých mohl vyvodit objektivní informace o situaci osob ruské národnosti v Moldavsku. Tuto námitku však stěžovatel v žalobě neuplatnil. Z pohledu přezkumu kasačním soudem jde o nový právní důvod, který stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Takový důvod kasační stížnosti je nepřípustný ( ). Jelikož kasační stížnost stěžovatele neobsahuje žádný jiný stížnostní důvod, je podle citovaného ustanovení nepřípustná jako celek.

Z vyložených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost pro nepřípustnost odmítl podle a ve spojení s

Za této procesní situace se soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. října 2005

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu