Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 240/2005 - 59

- 59

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatelky P. T. P., zastoupené JUDr. Matúšem Bónou, advokátem se sídlem v Brně, Novobranská 14, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2004, č. j. - 30,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Ostravě se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 8. 8. 2003, č. j. OAM-3546/VL-07-05-2003, jímž nebyl stěžovatelce dle ust. , a 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), udělen azyl, a kterým bylo vysloveno, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

Z předloženého soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu podala kasační stížnost již dne 2. 3. 2005, přičemž o ní bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2005, č. j. - 48, tak, že kasační stížnost byla s ohledem na ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s ust. , pro opožděnost odmítnuta. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 6. 2005.

Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Stěžovatelka napadá svou kasační stížností rozsudek krajského soudu, o jehož přezkoumání již bylo v kasačním řízení před Nejvyšším správním soudem rozhodnuto. I když byla v pořadí první kasační stížnost stěžovatelky odmítnuta pro opožděnost, byla tímto rozhodnutím, které již nabylo právní moci, založena překážka věci rozhodnuté (res iudicata), neboť v daném případě se jednalo o rozhodnutí konečné; stěžovatelka nemohla v žádném případě zhojit nedostatek svého podání, tedy jeho opožděnost.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud předmětnou kasační stížnost stěžovatelky dle ust. , ve spojení s ust. , odmítl, neboť je návrhem, který je pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, nezpůsobilým k projednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. , větu první, , dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. října 2005

JUDr. Radan Malík

předseda senátu