Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 515/2004 - 72

č. j. - 73

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: nezl. V. R. Z., zastoupen matkou V. L., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 11. 8. 2000, č. j. OAM - 29/AŘ - 2000, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2004, č. j. - 38,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Shora uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byla zamítnuta žaloba žalobce (dále též „stěžovatel“) proti rozhodnutí ministra vnitra č. j. OAM - 29/AŘ - 2000 ze dne 11. 8. 2000 ve věci azylu.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Brně podal Mgr. Karel Neubert, advokát, blanketní kasační stížnost jménem žalobce. Tuto kasační stížnost poté podáním ze dne 15. 6. 2004 a 20. 7. 2004 doplnil o důvody, mezi kterými zdůrazňuje skutečnost, že žalobce byl v Rumunsku pronásledován jako příslušník romského etnika.

Vzhledem k tomu, že Mgr. Karel Neubert k podané kasační stížnosti nedoložil plnou moc, vyzval soud žalobce prostřednictvím jeho zákonné zástupkyně usnesením ze dne 18. 10. 2004, č. j. - 60, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Ve stanovené lhůtě zákonná zástupkyně stěžovatele ani advokát plnou moc nedoložili.

Zákonná zástupkyně stěžovatele zaslala soudu plnou moc datovanou 26. 8. 2005, kterou zmocňuje jmenovaného advokáta ke všem úkonům spojeným s kasační stížností proti rozhodnutí krajského soudu ze dne 27. 4. 2004, č. j. - 38. Plná moc byla ověřena Obecním úřadem v Uherčicích, nebyla však opatřena prohlášením advokáta, že zmocnění přijímá.

Při posuzování, zda písemná plná moc má potřebné náležitosti, je třeba především vzít v úvahu, zda spolehlivě prokazuje oprávnění označeného právního zástupce jednat za účastníka řízení. V případě, že je možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z textu plné moci, nemají případné vady v písemné plné moci význam.

V daném případě plná moc zákonné zástupkyně stěžovatele neobsahuje vyjádření vůle advokáta, že plnou moc přijímá, a proto takové pochybnosti o oprávnění stěžovatele zastupovat vzbuzuje. Tyto pochybnosti jsou umocněné i tím, že advokát sám na výzvu soudu nereagoval (učinila tak pouze sama zákonná zástupkyně stěžovatele) a tento nedostatek neodstranil, přestože na možné důsledky nečinnosti byl soudem upozorněn. Je třeba poukázat na ustanovení , z něhož vyplývá, že plná moc je dvoustrannou smlouvou o zastupování, na jejímž základě se kromě jiného zástupce zavazuje zastupovat účastníka řízení před soudem. Jeho vůle k zastupování musí být jasně a srozumitelně deklarována a soudu prokázána. Protože se tak v tomto případě nestalo, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než konstatovat, že stěžovatel nesplňuje podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti stanovenou Dle tohoto ustanovení musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno k výkonu advokacie. Stěžovatel tuto podmínku nesplňuje a přes výzvu soudu jeho zákonná zástupkyně nepředložila řádnou plnou moc opravňující advokáta k zastupování v tomto řízení.

Nepředložení plné moci advokáta v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele podle , odmítl.

Podle , nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. října 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu