Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
4 Azs 157/2005 - 38.pdf
PDF · 0 B
No categories available
4 Azs 157/2005 - 38
č. j. 4 Azs 157/2005 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Evy Kyselé v právní věci žalobce G. M., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem, se sídlem v Brně, Bašty 2, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2005, č. j. 61 Az 190/2004 - 16,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
O d ů v o d n ě n í
Žalobou podanou dne 19. 10. 2004 napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) rozhodnutí žalovaného, kterým byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky (dále jen zákon o azylu). Tvrdil, že žalovaný porušil ustanovení § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1 , § 46 a § 47 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád , dále jen „s. ř.“), a § 12 zákona o azylu. Pokud jde o důkazy k těmto svým tvrzením, odkázal na pohovory, jež s ním byly vedeny, a na obsah správního spisu.
Krajský soud žalobu rozsudkem označeným v záhlaví zamítl jako nedůvodnou, když shledal, že důvody uváděné žalobcem konstantně během celého správního řízení nelze podřadit podmínkám pro udělení azylu vyjmenovaným v § 12 zákona o azylu, a proto k porušení tohoto ustanovení nedošlo. Žalobcem deklarovaná snaha o legalizaci pobytu v České republice, aby zde mohl pracovat a žít se svou rodinou, a to, že jeho děti už neumějí mongolsky a nemají v zemi původu kde bydlet, nepředstavují zákonný důvod pro udělení azylu. K vytýkaným porušením správního řádu uvedl, že jsou formulována obecně a nekonkrétně, takže je vůbec přezkoumávat nelze. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí ještě dodal, že ze správního spisu nevyplynulo žádné procesní pochybení žalovaného, který vyšel především ze žádosti žalobce o azyl a z podrobného pohovoru k jejím důvodům, a z takto zjištěného skutkového stavu vyvodil správné právní závěry.
Včasnou kasační stížností uplatnil stěžovatel důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s. “). Namítal, že rozhodnutí krajského soudu je nezákonné v důsledku nesprávného posouzení právní otázky v předcházejícím řízení. Věcně tvrdil, že se soud nezabýval otázkou naplnění podmínek pro udělení azylu z humanitárního důvodu podle § 14 zákona o azylu. Připustil, že jím uváděné okolnosti neodůvodňují udělení azylu podle § 12 zákona o azylu, avšak přesto bylo podle něho namístě s ohledem na jeho rodinu a okolnosti jeho případu zvažovat existenci důvodů zvláštního zřetele hodných, které jsou předpokladem pro udělení humanitárního azylu dle § 14 téhož zákona. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Současně požádal, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti setrval na důvodech svého rozhodnutí a odkázal na judikát Nejvyššího správního soudu, podle něhož za situace, kdy bylo aplikováno ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu, takže nebylo provedeno dokazování k důvodům pro udělení azylu podle § 12, je výrok ve vztahu k ustanovení § 14 zákona o azylu nadbytečným. Navrhl zamítnutí kasační stížnosti.
Soudní řád správní ve svém ustanovení § 104 odst. 4 stanoví, že kasační stížnost není přípustná, opírá-li se pouze o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný (§ 46 odst. 1 písm. d/ s. ř. s. s. ř. s. ).
Z toho, co je uvedeno výše, je zřejmé, že jediný stěžovatelem formulovaný důvod spočívá v rovině právní a poprvé byl uplatněn až v kasační stížnosti. V žalobě stěžovatel absenci posouzení naplnění podmínek pro udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu nevytýkal, ačkoli mu v tom nic nebránilo. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nepřípustnou s poukazem na § 104 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nezabýval.
Nejvyšší soud nad rámec rozhodovacích důvodů podotýká, že se ztotožňuje s právním názorem žalovaného pojatým do vyjádření ke kasační stížnosti, totiž že tam, kde bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti o udělení azylu (§ 16 zákona o azylu), nemá výrok o udělení azylu z humanitárních důvodů podle § 14 zákona o azylu místa.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , neboť byla-li kasační stížnost odmítnuta, nemá žádný z účastníků řízení na jejich náhradu právo.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. října 2005.
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu