Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 145/2005 - 56

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobkyň: a) Y. S., b) D. S., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyň proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 2005, č. j. – 40,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 2005, č. j. – 40 s e z r u š u j e a věc s e mu v r a c í k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 13. 4. 2004, č. j. OAM-1292/VL-07-08-2004 byla jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. k) zákona o azylu zamítnuta žádost stěžovatelek o udělení azylu. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2004, č. j. - 19 byla žaloba podaná proti výše označenému rozhodnutí žalovaného zamítnuta. Stěžovatelka jménem svým i svého nezletilého dítěte podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost; současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Žádost neshledal krajský soud důvodnou, a proto usnesením ze dne 27. 1. 2005, č. j. - 40 stěžovatelkám zástupce z řad advokátů neustanovil. V kasační stížnosti stěžovatelka namítá, že dostatečně neovládá český jazyk, rovněž uvádí, že spolu s dcerou bydlí u českých kamarádů, neplatí nic za ubytování, majitelé hotelu jim poskytují veškerou pomoc. Stěžovatelka pečuje o dceru a snaží se najít práci. Vzhledem k výše uvedenému požaduje, aby Nejvyšší správní soud usnesení o neustanovení zástupce zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

Ze spisu vyplynulo, že Krajský soud v Ostravě vyzval přípisem ze dne 28. 12. 2004 stěžovatelku a) k vyplnění formuláře – vyjádření o osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Tuto výzvu stěžovatelka dne 26. 1. 2005 splnila; ve vyplněném vyjádření uvedla, že je zcela nemajetná, pečuje o dceru a má špatný zdravotní stav. Ve spise je obsažen přípis krajského soudu ze dne 10. 12. 2004, kterým byl učiněn dotaz u hotelu B., stran skutečnosti, zda jmenovaná i s dítětem, je zde ubytována a kolik platí za ubytování měsíčně. Ubytovatel ve své odpovědi ze dne 20. 12. 2004 potvrdil, že jmenované zde bydlí, účet za pronájem pokoje činí měsíčně 3000 Kč; vzhledem k navýšení ceny energií se cena zvýší od 1. 1. 2005 na 3300 Kč. Dále uvedl, že tato částka je souhrnná za tři osoby ubytované v pokoji, tj. I. S., J. S. a D. S. Na základě výše uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že u žalobkyň nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, přestože tvrdí, že jsou bez jakéhokoli majetku a příjmů. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně za sebe ani za nezletilé dítě neprokázala věrohodně, že nemá dostatečný příjem k tomu, aby si mohla sama zvolit advokáta. K tomuto závěru dospěl konstatováním stran skutečnosti, že žalobkyně žije v hotelu s rodinou, platí měsíční nájem 3000 Kč, přitom je schopna tuto částku hradit.

Nejvyšší správní sod přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Dle ustanovení může být navrhovateli, u něhož jsou dány předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků a je-li to třeba k ochraně jeho práv, předsedou senátu na návrh ustanoven zástupce. Stěžovatelka je přesvědčena, že zákonné podmínky pro ustanovení zástupce k ochraně jejích práv i práv nezletilého dítěte splnila; jako občanka cizího státu má ztíženou možnost účinně se v soudním řízení hájit, neboť nezná právní prostředí České republiky a český právní řád, neovládá český jazyk. Z povahy ustanovení vyplývá, že jde o ustanovení, které má zmírnit majetkové rozdíly mezi účastníky řízení a ve smyslu ustanovení d zajistit rovné postavení všem účastníkům řízení a možnost domoci se ochrany svých práv navzdory různým majetkovým poměrům účastníků, a to zejména v případech, kdy si stěžovatelka nemůže dovolit zaplatit právního zástupce. Tuto skutečnost krajský soud nezohlednil při svém rozhodování, když nedůvodnost žádosti shledal pouze z faktu, že stěžovatelka je schopna hradit nájemné za ubytování.

Ustanovením zástupce účastníku na jeho žádost soud plní povinnost zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv dle čl. 37 odst. 2 LZPS, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení. Ustanovení zástupce proto nezávisí na úvaze soudu; jsou-li splněny předpoklady uvedené v odst. 1, je soud povinen takové žádosti účastníka řízení vyhovět. Žadatel je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své majetkové a sociální poměry. Rozhodnutí o žádosti musí odpovídat tomu, aby účastníku nebylo jen pro jeho majetkové a sociální poměry znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo. Objektivní nedostatek finančních prostředků by tedy neměl způsobit nemožnost dovolat se svého práva u soudu. Při hodnocení majetkových poměrů je třeba přihlédnout nejen k výši příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k možnosti si tyto prostředky opatřit. Soud však zcela pominul, že stěžovatelka pečuje o nezletilé dítě, nemá práci a nepotřebnost advokáta dovodil pouze z faktu, že stěžovatelka bydlí s manželem, na kterého jsou spolu s dcerou zcela odkázány. Zcela potom soud pominul jazykovou bariéru stěžovatelky, jakož i skutečnost, že v řízení se jedná rovněž o zájmy nezletilého dítěte.

Soud I. stupně se v daném případě spokojil s informací týkající se příjmových stránek žalobkyně, resp. jejího manžela. Závěr, který z toho však učinil plně nevychází ze shora uvedených požadavků. Pouhé konstatování o schopnosti hradit nájem bez dalšího nelze považovat v daném případě za odůvodnění odpovídající všem okolnostem dané věci.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto postupoval dle ustanovení

V dalším řízení soud objektivně zhodnotí všechny skutečnosti výše uvedené, a to tak, aby dostál d.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 21. října 2005

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu